Jámy a Cesta života
Jednou z nejstarších obcí na Vysočině, jejíž historie sahá až do roku 1252, jsou Jámy. Leží pod vrcholem Vejdochem (661 m.n.m.) a nachází se asi 6 km jihovýchodně od Žďáru nad Sázavou.

Jednou z nejstarších obcí na Vysočině, jejíž historie sahá až do roku 1252, jsou Jámy. Leží pod vrcholem Vejdochem (661 m.n.m.) a nachází se asi 6 km jihovýchodně od Žďáru nad Sázavou.
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou patří mezi nejvýznamnější stavby barokní gotiky architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Záměr na stavbu římskokatolického poutního kostela pojal žďárský opat Václav Vejmluva v roce 1720 po otevření hrobu sv. Jana Nepomuckého. Stavba probíhala dva roky na jeho náklad. Smyslem...
Žďár nad Sázavou leží v kraji Vysočina na Moravě, téměř na historické česko-moravské zemské hranici (České království x Markrabství moravské) na řece Sázavě.
Jaký krásný pohled je na ten Pohled? Do sklonku 13. století vedla přes Pohled obchodní stezka, která propojovala haberskou stezku v Brodě s liblickou stezkou, která vedla přes Přibyslav a Ronov. Pohled dnes leží v okrese Havlíčkův Brod.
Ostrov nad Oslavou leží asi 10 km jihovýchodně od Žďáru nad Sázavou. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356.
Obyčtov leží asi 9 km jhovýchodně od Žďáru nad Sázavou. Původní jméno vesnice zřejmě znělo Ubyčěšč (v nejstarším dokladu zapsáno Vbetsch) a bylo odvozeno od osobního jména Ubyčest. Význam místního jména tedy byl "Ubyčestův majetek". Na počátku 15. století je doložen Ubyčtov.
Bobrová leží zhruba 10 km jihovýchodně od Nového Města na Moravě. Je jedním z nejstarších sídel na Novoměstsku, založil ji pravděpodobně jeden z prvních kolonizátorů zdejší oblasti Přibyslav z Křižanova.
První písemná zmínka o vsi Zvole v okrese Žďár nad Sázavou pochází z roku 1349. Název vesnice je totožný se starým obecným "zvóle", což byl právní termín pro právo užívat obecní majetek, zejména k lovu zvěře a ryb a k pastvě. Název vesnice tedy odráží, že byla obdařena tímto právem.
Santiniho šifra je hra bez časového omezení, kde objevujeme tajuplná místa v srdci Vysočiny, která jsou vzájemně propojena díly architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Budeme hledat v Koruně Vysočiny symboly, tvary, písmena, čísla nebo šifry, která nám tu zanechali naši předkové na fasádách kostelů, pod vytesanými sochami nebo v lesních zátiších...
Jan Blažej Santini-Aichel (italsky Giovanni Santini) se narodil 3. února 1677 v Praze, kde za Prašným mostem na Starém Městě měla rodina pravděpodobně pronajatý dům. Zemřel ve svých pouhých 46 letech po delší nemoci dne 7. prosince 1723 také v Praze. Pochován byl na tehdejším hřbitově u kostela sv. Jana Křtitele v Oboře, což je dnešní lokalita ve...