5 - Pohled
Jaký krásný pohled je na ten Pohled? Do sklonku 13. století vedla přes Pohled obchodní stezka, která propojovala haberskou stezku v Brodě s liblickou stezkou, která vedla přes Přibyslav a Ronov. Pohled dnes leží v okrese Havlíčkův Brod.
Ves patřila Smilovi z Lichtenburka, který ji v 60. letech 13. století mansky propůjčil svému purkrabímu Bohuslavu z Chuchel. V roce 1267 vesnice postoupil třem dcerám Vítka z Klokot, které pojaly úmysl založit zde klášter cisterciaček. Nejprve byl založen kostel Nanebevzetí Panny Marie, pro jehož stavbu již roku 1263 papežský legát Anselm udělil odpustky a roku 1265 byl položen základní kámen. Roku 1267 se již zmiňuje konvent nového kláštera. V roce 1329 klášter vyhořel a byl obnoven během 1. pol. 14. století, než jej v roce 1422 vyplenilo vojsko táborských a roku 1424 kostel vypálili husité pod vedením Jana Žižky.
Teprve po Bílé hoře cisterciačky získaly od císaře Ferdinanda II. prostředky z konfiskátů na obnovu a rozšíření kláštera v barokním slohu. Během Třicetileté války utrpěl klášter dvěma nájezdy švédské armády: roku 1639 pod velením generála Adama von Pfuela a roku 1645 tudy po bitvě u Jankova táhlo vojsko Lennarta Torstensona a vyplundrovalo klášter i dvůr.
Roku 1722 zachvátila Pohled morová rána, při které zemřela stovka obyvatel. Pro ně byl založen hřbitov u svaté Anny, používaný až do roku 1772. Dnes je zde na jeho připomínku vysoký kříž. V letech 1652 - 1690 byla vybudována tři barokní křídla klášterních budov a nakonec polygonální kaple Všech svatých. Po zrušení komunity v roce 1782 sloužil areál ještě deset let jako útulek pražským karmelitánkám od svatého Josefa, poté byly budovy kláštera proměněny v textilní manufakturu a po roce 1807 přestavěny na zámek tehdejšího majitele panství. Roku 1872 byl Pohled povýšen na městys.
Za 2. světové války byl Pohled prohlášen za německou obec, vzhledem k většině zde žijících Němců, takže zde nesměly být dvojjazyčné nápisy. Koncem roku 1944 Němci v Pohledu uskladnily knihy zemského archivu a část univerzitní knihovny pražské. Partyzáni zde několikrát přerušili železniční trať a vykolejili vlak.
Asi 1,5 km severovýchodně od obce se nachází poutní místo Svatá Anna s křížovou cestou. Jednu z cestu z Pohledu ke Svaté Anně lemuje lipová alej, kratší cesta lemovaná drobnými sakrálními stavbami vede kolem potůčku úpatím kopce zvaného Kalvárie, z nějž je podle turistické mapy daleký rozhled. Vznik poutního místa je spojen s legendou o klášterním písaři, který ... v klášterním lese při pronásledování jelena zapadl do bažiny. V nouzi slíbil, že zachrání-li se, postaví na místě kapli ke cti sv. Anny. Při kopání základů byl objeven léčivý pramen, jehož voda údajně vrátila zrak poloslepé ženě místního dřevaře ... Omývání vodou z pramene prý pak pomohlo více lidem a místo začalo být hojně navštěvováno. Opat a abatyše pohledského kláštera zde pak nechali zřídit poustevnu pro mnicha, který měl zapisovat zdejší zázraky (za roky 1752 - 1773 jich popsal celkem 28). Poustevna však později zanikla.
Ke Svaté Anně chodily tisíce lidí, a tak mohla být z milodarů v roce 1760 zahájena stavba kostela sv. Anny. Stavbu iniciovala pohledská abatyše Kandida Marešová a v roce 1761 byla vysvěcena. Jde o pozdně barokní stavbu s centrální kruhovou lodí, kterou doplňují tři paprsčitě vystupující obdélná křídla a čtvercová sakristie. Podle některých zdrojů bylo využito starších plánů architekta Santiniho.
Když se stal majitelem pohledského panství hrabě Evžen Silva-Tarouca-Unwerth, dal v roce 1824 postavit na místě původní kapličky novou osmibokou kapli a nechal si zjistit chemické složení vody z pramene. Protože sirnato-železitá voda byla radioaktivní, rozhodl se zde založit lázně. V roce 1858 byla poblíž poutního místa postavena lázeňská budova, do níž se sváděla voda z pramene. Ve svatoanenských lázních se hosté léčili jehličnatými či rašelinovými koupelemi - voda se ohřívala v měděných kotlících.
Na jaře roku 1887 ale studánka vyschla. Nový pramen byl sveden od staré myslivny pod kapličku a studánka byla kolem dokola vyzděna. Voda z nového pramene však již nebyla pro léčebné procedury dostatečně radioaktivní a v roce 1910 činnost lázní skončila. Z lázeňské budovy byl zřízen hostinec pro letní hosty. V roce 2016 vyschl i nový pramen, ale v roce 2020 se voda znovu objevila.
Další významnou pamětihodností, kterou najdeme přímo v obci, je zámek Pohled, bývalý cisterciácký klášter. O úmyslu založení kláštera informuje listina z 25. května 1265, kdy Ludmila ze Staré Říše (filia quondam antiqui Witigonis) prodává klášteru v dolnorakouském Zwettlu jisté příjmy ve vesnici Klein Weikersdorf. Touto fundací hodlala své sestře Kateřině pomoci při zakládání nového kláštera cisterciaček, který měl být v Čechách nově založen. Počátky budování kláštera a (podle listiny Smila z Lichtenburka ze 17. října 1267) pravděpodobně i koupě vesnice Pohledu lze zařadit před 18. březen 1267, kdy klášter obdržel od papežského legáta Guida odpustky, přičemž listina hovoří o tamním kostele, založeným již dříve, jako o klášterním. Ze Smilovy listiny je zřejmé, že Uta (Jitka), vdova po Kunovi z Kováně, koupila od bratrů Budislava a Bartoloměje a od Osany, vdovy po jejich dalším bratrovi Bohuslavovi (bývalém purkrabím Smila z Lichtenburka) vesnici Pohled se vším příslušenstvím i s patronátním právem.
Zakladatelky kláštera, sestry Uta, Ludmila a Kateřina, dcery Vítka z Klokot, klášter nazvaly Údolí blahoslavené Panny Marie (Vallis beatae Virginis). V roce 1269 potvrdil založení kláštera Přemysl Otakar II., jehož žena Kunhuta Uherská ho vzala pod svou ochranu; totéž učinil roku 1271 pražský biskup Jan III. z Dražic a v roce 1272 i papež Řehoř X. Správou byl nový klášter podřízen konventu Sedleckého kláštera.
Za vlády Oty Braniborského byl klášter vydrancován vojskem, obnoven byl až po roce 1300. Roku 1329 dosud dřevěný klášter vyhořel, jeho obnova, zřejmě již v kamenné podobě, trvala zhruba do roku 1351. Následující období vzestupu kláštera skončilo rokem 1422, kdy jej vyplenila husitská vojska, vypálen husity byl také v roce 1424. Podle místní legendy zemřel Jan Žižka i další husité po otráveném jídle od zdejších jeptišek, které se tak mstily za své předchozí hromadné znásilnění.
Další zprávy o pohledském klášteru se datují až k roku 1471, ke znovuobnovení privilegií kláštera došlo 16. října 1486 za vlády Vladislava Jagellonského.
Za Třicetileté války klášter zkomíral, navíc byl při švédských vpádech roku 1639 a 1645 vypálen a vyrabován. Následovalo období rozvoje, v letech 1652 - 1690 byl přestavěn v barokním slohu. Za abatyší Konstancie Marie Marquartové a Kandidy Marešové došlo v klášteře k další rozsáhlé výstavbě a rozšíření a nákupu dalšího inventáře.
Dne 20. března 1782 v 11 hodin dopoledne byl v rámci josefinských reforem klášter zrušen a v Pohledu byla zřízena farnost. V letech 1782 - 1792 klášter sloužil ještě pražským karmelitkám z kláštera sv. Josefa, které sem dočasně přenesly i uctívané tělo své první převorky, Marie Elektry a poté se odstěhovaly do kláštera v Praze na Hradčanech.
Protože o koupi zrušeného kláštera nebyl zájem, byl pronajat Joštovi z Jihlavy, který zde provozoval továrnu na sukna. Roku 1807 koupil panství Josef hrabě z Unwerthu, jehož rodovým sídlem byl Mníšek pod Brdy. Protože neměl s chotí Annou žádné potomky, zdědil panství v roce 1824 jeho synovec Evžen hrabě Sylva Tarouca, který po spojení rodů nesl jméno Silva-Tarouca-Unwerth. Ten provedl zásadní přestavbu šlechtického sídla. Hostil zde také Josefa Mánesa a jeho setru Amalii.
Na konci roku 1864 hrabě Evžen Unwerth zámek prodal hraběnce Klotyldě z Ditrichštějna, provdané za hraběte Eduarda z Clam-Gallasu. Po její smrti v roce 1899 panství Polná a Přibyslav s Pohledem zdědily její dcery, které s připojeným panstvím Žďár nad Sázavou spravovaly všechna tři panství společně. Eduardina, provdaná za Johanna Karla Khevenhüller-Metsche, nechala na zámku v Pohledu za 1. světové války zřídit lazaret pro zraněné vojáky. Po její smrti v roce 1925 zůstala jedinou majitelkou Klotilda, provdaná za maďarského hraběte Kolomana Festetiče z Kolny. Zámek obývala až do 2. světové války.
V roce 1939 byla na zámek uvalena nucená správa, v roce 1945 byl majetek zkonfiskován na základě Benešových dekretů. Přešel na Národní pozemkový fond v Praze, který na základě rozhodnutí ministerstva zemědělství přidělil zámek za odhadní cenu 537 000 Kčs obci (inventář byl rozvezen jinam pro muzejní účely). Obec Pohled využívala zámek už od roku 1949 jako ZDŠ a po smrti hraběnky Festetičové v roce 1949 až do 80. let i část přízemí jako nájemní byty. Jako základní škola sloužil zámek až do roku 2006. Dnes zde sídlí firma provozující výcvikovou stáj, kovárnu a zahradnictví.
V obci dále najdeme kostel svatého Ondřeje - původně klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie. V sousedství kostela pak barokní osmibokou kapli všech svatých.
