4 - Ostrov nad Oslavou

Ostrov nad Oslavou leží asi 10 km jihovýchodně od Žďáru nad Sázavou. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356.

V obci najdeme kostel sv. Jakuba Staršího, který je prvně připomínán v roce 1370, kdy byl pod patronátem cisterciáků z kláštera Fons Beatae Mariae Virginis ve Žďáru nad Sázavou. Přestavěn byl v roce 1885 a od té doby byl jeho areál upravován pouze minimálně. Je to obdélná jednolodní stavba se zúženým, trojboce uzavřeným presbytářem. Nad vstupem do kostela se nachází nízký sanktusník. Kostel obklopuje hřbitov, ohrazený zdí, která původně měla fortifikační význam. 

Kostelní věž má podobu samostatně stojící zvonice, začleněné do obvodu ohradní zdi hřbitova. V roce 1953 byla věž zvýšena o pět metrů a přidány hodiny. 

Areál vykazuje podobnosti s kostelem svatého Bartoloměje v nedalekém Radostíně nad Oslavou. 

Za silnicí je socha sv. Jana Nepomuckého.

Kousek od kostela v centru obce byl velký asfaltový plácek připomínající i vzhledem k zaparkovaným asi pěti autům - parkoviště. Ale z jedné strany trávník a keře, z další chodník a silnice, ze třetí nějaký ten smrček a cedule zákaz vjezdu kvůli výjezdu hasičům a konečně z té poslední strany byly jen dva poměrně velké betonové truhlíky, divně postavené, leč auto se zde opatrně protáhlo :-)

Nejvýznamnější památkou je ale asi Santiniho hostinec. Jedná se o zájezdní hostinec, původně součást hospodářského dvora, který nechal vybudovat nikdo jiný, než Václav Vejmluva, opat nedalekého cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou, a to kolem roku 1720. Opat Vejmluva totiž koupil v roce 1709 vesnici Ostrov s rytířským sídlem, kostelem, mýtem, se všemi robotami, právy a výsadami od dědiců Lva Buriana Berky, hraběte z Dubé a z Lipé. Opat Vejmluva využil výčepního práva bývalé ostrovské rychty a v roce 1720 dal na jejím místě vystavět klášterní hostinec, který sloužil jako místo odpočinku církevních hodnostářů při cestách do Žďáru a na křižanovské panství. 

Oslovil svého osvědčeného architekta Jana Santiniho a podle jeho projektu vznikla poměrně reprezentativní stavba připomínající letohrádek. Nejstarší písemné zmínky o hostinci pocházejí z pozemkových knih žďárského klášterního velkostatku z roku 1771. Dle katastrální skici měl hostinec dvoukřídlou hospodářskou budovu s klenutými chlévy příčně pod dvorem, vozovou kolnu, západní budovu a stodolu s chlévy na jižní hranici dvora. Na hlavní budovu byla pak navázána středová stavba na pilířích a se sedlovou střechou. Dvůr byl obehnán ohradní zdí. 

V roce 1771 klášter kvůli nedostatku finančních prostředků prodal hostinec do soukromých rukou. V roce 1819 vypukl v Ostrově požár a hostinec vyhořel. Majitel Václav Chromý nechal budovu opravit a současně provedl řadu změn, především na hospodářských objektech (vznikl objekt stájí při západní hranici dvora a ohradní zeď). V průběhu následujících let se zde vystřídalo několik majitelů. Roku 1938 byly při adaptaci zničeny historické plastické nárožní rustiky fasády. 

V roce 1955 byl znárodněn a jeho užívání převedeno na nově založené JZD Ostrov., které v něm zřídilo kanceláře a sklady. V roce 1957 byla část hostince s okolními stodolami přestavěna na kravín a další hospodářské účely. V roce 1962 zde bylo znovu obnoveno pohostinství. V roce 1988 byly zahájeny práce na rekonstrukci objektu, během nich však došlo k poškození původních kleneb. V roce 1993 získala hostinec v restituci rodina posledních soukromých majitelů, která se rozhodla uvést památku do původního stavu. Práce a složité majetkoprávní spory se protáhly až do roku 1999. Stav Panské hospody v Ostrově nad Oslavou byl v té době označen za havarijní, ohrožující již samou existenci památky. Rekonstrukce hlavní budovy a obou křídel byla dokončena v roce 2019. Rekonstrukci financoval majitel ze soukromých prostředků za přispění obce, kraje a ministerstva kultury. V roce 2013 vznikl i spolek Sambucus se sídlem v hostinci, jehož cílem je spravovat a rozvíjet areál hostince.

Panská hospoda byla navržená ve stylu barokní gotiky a její půdorys má tvar W, což představuje iniciály žďárského opata Václava Vejmluvy. Vstupní trakt je třípodlažní, k němu jsou nakoso postavená přízemní boční křídla na čtvercových půdorysech. Horní patro hlavní budovy má mansardovou střechu se dvěma vysokými, štíhlými komíny po stranách. Boční křídla mají střechy stanové. Okna jsou obdélná, ve štítě mansardy nad hlavním vchodem je okno oválné (rovněž typický Santiniho stavební znak). Hostinec je z obou stran doplněn dvěma symetrickými zděnými branami s polokruhovým záklenkem. Hospodářské zázemí není na rozdíl od hlavní stavby ze silnice vůbec vidět. 

Za Ostrovem směrem na Obyčtov nás ještě čekala kaplička a v ní ukrytá další šifra.