cs

Berounsko a okolí

Je to zřícenina gotického hradu v obci Točník na jižním okraji Křivoklátských lesů. Dominantou hradu je vysoká okrouhlá věž, dnes využívaná jako rozhledna. Od roku 1965 je hrad chráněn jako kulturní památka. Vlastníkem je stát, veřejnosti je přístupný.

Zhruba 13 km jižně od Berouna a 10 km od Hořovic, v hostomické kotlině mezi Brdy a hřebenem Housina v povodí Litavky, leží obec Neumětely.

Hamousův statek s č.p. 22 ve Zbečně stojí proti farnímu kostelu sv. Martina a řadíme jej mezi nejstarší veřejnosti zpřístupněné památky lidové architektury ve Středních Čechách. Jedná se o převážně roubený dům, v minulosti i dnes relativně velký, reprezentující způsob výstavby v bohatších usedlostech, který navazuje na středověké stavební tradice. ...

Leontýnský zámek (Leontýn) stojí přibližně 8 km jižně od Křivoklátu na místě původního dvora Obora. Je chráněn jako kulturní památka ČR.

Tetín je obec ležící asi 2 km východně od Berouna nad řekou Berounkou. Skládá se ze dvou částí - Koda a Tetín. Tetín je známé jako poutní místo, hlavní poutě se pořádají první neděli po 16. září.

Duch křivoklátských lesů se jmenuje Dyma. Podle pověsti nesmíme chodit do křivoklátských lesů v lichém počtu, strážný duch křivoklátských lesů to nemá rád. Lidem v sudém počtu neublíží, ti, kdo jsou v lichém, roztrhá. Nejčastěji se strážce lesů Dyma objevuje po bouřce, když se paří lesy.

Nižbor

19.07.2019

Nižbor je obec nacházející se ve Středočeském kraji, necelých 7 km severozápadně od Berouna. Obec leží v Křivoklátské vrchovině, v údolí řeky Berounky.

Zámek Nižbor

19.07.2019

Nižbor je hrad přestavěný na zámek. Královským hradem zůstal, i přes četné zástavy, až do roku 1601, kdy jej Konrád Šanovec ze Šanova nechal upravit v renesančním slohu. Mezi další významné rody, které Nižbor vlastnily, patří Šternberkové, Kolovratové, Schwarzenbergové nebo Valdštejnové, za nichž byl přestavěn na barokní zámek, který je...

Nejslavnější české oppidum vstoupilo do moderní vědy 02.08.1877 jako "největší archeologický objev Evropy od dob nálezu hallstattského pohřebiště a švýcarských nákolních staveb", a to díky náhodnému nálezu 200 kusů zlatých keltských mincí. Událost, která by dnes byla šťastným dnem archeologie, však tehdy způsobila nenahraditelné ztráty. Nález...