cz

Leontýnský zámek a Nový Jáchymov

02.08.2019

Leontýnský zámek (Leontýn) stojí přibližně 8 km jižně od Křivoklátu na místě původního dvora Obora. Je chráněn jako kulturní památka ČR.

V 16. stol. založil arcikníže Ferdinand, majitel Křivoklátu, v lese nad Roztokami jelení oboru. V roce 1651 v ní byla postavena hájovna a skladiště na vlčí tenata (trojdílná lovecká síť) a jiný materiál. Roku 1785 zde byl dvůr Obora s několika budovami, rybníček a v lese bažantnice. Když Fürstenbergové získali v roce 1723 sňatkem s Marií Annou Valdštejnovou křivoklátské panství, začali v něm provádět různé změny, úpravy a stavby. 

Klasicistní zámeček nechal v roce 1820 vystavět Karel Egon Fürstenberg. Tehdy nesl název Obora. V letech 1865 - 1866 jej kníže Max Fürstenberg nechal přestavět pro svoji manželku, kněžnu Leontýnu z Khevenhülleru, který provedl architekt J. Jirusch. Zároveň došlo k přejmenování na Leontýnský zámek. Někdy v letech 1893 nebo 1894 bylo přistavěno patro a objekt byl J. B. Urbanem přestavěn v duchu anglické novogotiky. Uvnitř zámku nebyla žádná výzdoba, jen paroží a lovecké trofeje zdobily pokoje a chodby. V roce 1929 získal panství stát a na zámek umístil ředitelství správy státních lesů Obora. Od roku 1950 zámeček krátkou dobu využívala škola pro vadu řeči v Praze a následně i PTP. Časté střídání majitelů mělo za důsledek zdevastování zámečku a okolí. V roce 1964 se dostal do vlastnictví Národního výboru hlavního města Prahy, který provedl generální opravu a umístil zde Ústav sociální péče pro mládež. Až do roku 1982 zde pracovaly řádové sestry boromejky.

Leontýnský zámek tvoří dvě hlavní budovy, přízemní hospodářské stavení, k němuž je šikmo přiložen vlastní zámek a patrové blokové stavení se střední chodbou. Obě budovy mají mansardové střechy (v dolní části velmi strmý sklon, vrchní část je ve sklonu mírnější, důvodem je požadavek na obytné podkroví - mansardu).

Nedaleko se nachází kaple sv. Václava vystavěná roku 1866, v níž se nachází obraz sv. Václava vytvoření malířem J. Kroupou. Nevelký, volně řešený park nenásilně navazuje na své okolí, a ovocný sad zahrnují nejvýznamnější dřeviny v blízkosti zámku.

Na křižovatce silnice z Nižboru a cesty do zámku stojí výklenková kaplička z 1. pol. 19. století se sochami světců v papežských ornátech a sochou Madony ve výklencích v horní části.

Trasa ze Žloukovic a zpět nás povede po všech turistických značkách - po žluté, po červené, po zelené a 16,3 km trasu zakončíme po modré. Celková doba cca 5 hodin.

Po zelené turistické značce dojdeme na začátek obce Nový Jáchymov, která patří mezi nejmladší sídla v okrese, byla založena v roce 1810 (podle některých zdrojů první písemná zmínka o obci pochází z roku 1845). Podnět ke vzniku obce dala výstavba železářského podniku s vysokými pecemi, slévárnou a pomocnými provozy, jejichž zakladatelem byl Jáchym Egon Fürstenberg, majitel křivoklátského panství. 

V roce 1772 byla na ložisku založena první dědičná štola (později štola Josef). Důvodem k výstavbě železáren byla dostatečná ložiska železné krevelové rudy pod kopcem Krušná Hora (609 m.n.m.) a Hudlickým kopcem (522 m.n.m.). Krušnohorské ložisko bylo jednou ze surovinových základen celé podbrdské železářské oblasti (železárny ve Staré Huti, Nové Huti - dnešní Nižbor, v Králově Dvoře, Strašicích, Františkově, Holoubkově a dalších místech), která patřívala k nejvýznamnějším v celých Čechách. Dostatek vody v místních rybnících a hojnost dřeva v okolních lesích dávaly předpoklad k úspěšnému rozvoji podniku. Hutě patřily toho času mezi nejmodernější ve střední Evropě.

V roce 1810 bylo započato se stavbou tzv. "Schichthausu", cáchovny, kterou se vstupovalo do těžní klece. Každý horník měl svoji kartičku (či jiný předmět - například kovovou známku, přívěsek s číslem, který ho identifikoval). Po příchodu do práce horník tuto známku - kartičku v cáchovně vložil do své přihrádky a po odchodu zase vyndal. Tento systém sloužil k tomu, aby se při případném důlním neštěstí vědělo, kdo zůstal v šachtě. Ve druhé polovině cáchovny byla kaplička. Zvonek na střeše v podobě těžní věže svolával horníky do práce a oznamoval i neštěstí v dole. V letech 1973 - 1974 byla budova kompletně zrekonstruována, dnes slouží jako restaurace.

V roce 1819 stály již vysoké pece se slévárnou. Zvláštností vysokých pecí bylo tzv. "dvojče" nazvané Karel a Amálie, umožňující produkovat dvojnásobné množství surového železa s menšími provozními náklady. Svými rozměry (výška 13,276 m) bylo dvojče největší vysokou pecí v mocnářství. Současně byla dokončena výstavba pomocných provozuů včetně 400 sáhů (758 m) dlouhého vodního náhonu s přívodem vody litinovým potrubím k dmychadlům.

Vyráběly se zde nejrůznější výrobky od drobných uměleckých předmětů až po těžší kusy vážící až 100 tun, z nichž některé zdobí dodnes kolonádu v Karlových Varech, pražské domy a ulice, i bojiště Chlum u Hradce Králové z doby prusko-rakouské války. Unikátní 17 m vysoký a 113 tun vážící pětidílný litinový pomník na paměť vítězství vojsk Karla Mansfelda nad Francouzi roku 1813 byl odhalen roku 1825 u Varvažova. Jejich úspěšná činnost trvala do 70. let 19. stol., kdy technický pokrok ve výrobě železa přesáhl technické možnosti Fürstenbergů (neúspěch se zaváděním koksu, nedostatek dřeva, vysoké náklady na dopravu), navíc zdejší hutě téměř zničila velká povodeň v Čechách v roce 1872 a dílo zkázy dokonala velká voda o čtyři roky později. Vysoké dřevouhelné pece byly zastaveny o druhé hodině v noci 30. června 1877. Zbylé zařízení bylo přestěhováno do hutí ve Staré Huti a Králově Dvoře, pece a provozní budovy byly postupně zbourány. Současně skončila dlouholetá historie fürstenberského dolování. Veškerý zbylý důlní a hutní majetek zakoupila vídeňská banka "Wiener Bankgesellschaft", od níž jej získala akciová "Česká montánní společnost". Dodnes se v Novém Jáchymově zachovaly kříže, náhrobky a ohrádky hrobů na lesním hřbitově, který na přelomu 30. let 19. století založil František Nittinger. 

Spolu se vznikem hutí se současně rodila obec. Její první název zněl Joachimstahl na paměť Joachima Egona Fürstenberga, později pro odlišení od Jáchymova v Krušných horách byla přejmenována na dnešní "Nový Jáchymov". Vznikla doslova na zelené louce. Slavná éra novojáchymovského železářství, do něhož je nutno zahrnout také existenci proslavené továrny na smaltované litinové nádobí, založené bratry Bartelmusovými kolem roku 1830 v jižní části obce. V době rozmachu důlního a hutního podnikání vzkvétal také společenský život v obci. V roce 1828 byla zřízena stálá škola. Kolem roku 1830 založil František Spal slavnou hutnickou kapelu, později povýšenou na knížecí fürstenbersko kapelu, která se zúčastnila většiny slavností na celém panství. V době největší slávy Nového Jáchymova zde působil také zakladatel Sokola, dr. Miroslav Tyrš.

Po zániku železářského podniku v roce 1889 ochabl společenský život a z Nového Jáchymova odešla řada rodin a obec se stává malou typickou hornickou vesničkou. Nikdy zde nevznikly zemědělské usedlosti.

V roce 1932 byly v Novém Jáchymově tyto živnosti a obchody: lékař, autodoprava, 2 holiči, 2 hostince, krejčí, 3 obuvníci, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, švadlena a trafika. Byla zde i četnická stanice.

I v období 2. světové války byl život v obci spojen s těžební činností. Krušnohorští havíři zajišťovali pro destrukční činnost odbojových skupin v celém křivoklátském kraji i mimo něj, trhaviny, rozbušky a zápalné šňůry. Ani poválečná léta nepřinesla snadnější život. Dne 25. října 1945 schválila vláda dekret o znárodnění průmyslu, dolů a bank. Skončilo tím podnikání Pražské železářské společnosti a v roce 1946 byl důl začleněn do národního podniku Středočeské železorudné a uhelné doly Kladno, od roku 1950 do národního podniku Železorudné doly Nučice, v roce 1958 do národního podniku Železorudné doly a hrudkovny Ejpovice. Posledním provozovatelem byl národní podnik Rudné a nerudné doly Ejpovice. Významným obdobím pro rozvoj obce byla modernizace dolu Krušná Hora, doprovázená nárůstem nových pracovních sil - horníků. Z tohoto důvodu bylo v druhé polovině 50. let postaveno v obci "pohotovostní" hornické sídliště se 46 byty. Po jejich obsazení se počet obyvatel v obci zvýšil na 700. Zásadním zlomem v historii bylo v roce 1967 úplné zastavení těžební činnosti z důvodu neefektivního zpracování železné rudy a následně došlo k likvidaci důlního provozu.

Mezi modrou a zelenou turistickou značkou, kterou se dostaneme zpět do Žloukovic je lesní hřbitov. Založil jej František Nittinger (1768 - 1839) na přelomu 30. let 19. století. Nachází se v lese nad svahem u severního okraje obce. Přes den je volně přístupný. Na hřbitově jsou pochovány jak význačné osobnosti z doby rozmachu a provozu místních železáren, sléváren a těžby železné rudy, tak i další občané Nového Jáchymova a okolních obcí. 

Ve středu hřbitova je umístěn velký kříž s Kristovým tělem. Řada hrobů je zdobena vysoce umělecky hodnotnými litinovými kříži, pomníky a náhrobními deskami, zhotovenými ve zdejších železárnách a slévárnách Nejvíce se jich nachází v zadní, vzdálenější a patrně nejstarší části hřbitova, která již není příliš udržovaná a je poměrně dosti zarostlá. Hřbitov je chráněn jako kulturní památka České republiky.