Skalnaté pleso

Z Tatranské Lomnice (903 m.n.m.) vede kabinová lanovka na Skalnaté pleso (1 751 m.n.m.), která překonává převýšení 869 m. Jízda trvá okolo 12,5 minut, kapacita je 900 osob za hodinu. Jsou zde dvě stanice lanovky Tatranská Lomnice - Lomnický štít (stará za Grandhotelem Praha a nová nedaleko Cesty slobody).

Skalnaté pleso je morénové pleso ve Vysokých Tatrách v nejnižším místě Skalnaté doliny. Má rozlohu 1,2380 ha, je 212 m dlouhé a 85 m široké. Dosahuje max. hloubky 4,2 m. 

Západně od plesa se zvedá Lomnický hřeben zakončený Lomnickým štítem. Východně od štítu je Skalnatá dolina zakončená Vidlovým hřebenem s Kežmarským a Huncovským štítem. Poblíž plesa leží mezistanice kabinové lanovky na Lomnický štít, sedačková lanovka do Lomnického sedla, observatoř Astronomického ústavu SAV, Hotel Encián, Skalnatá chata a stanice Horské služby. 

V suchém období je pleso bez vody, neboť při stavbě lanovky došlo k narušení nepropustného podloží. Plesem protéká Skalnatý potok, který však v období sucha vysychá a objevuje se až v dolině pod plesem. 

Trasa lanovkou z Tatranské Lomnice na Skalnaté pleso trvá 12,5 min, trasa zpět 6 km pěšky po zelené turistické značce pak 1,5 hodiny. Provozní doba lanovky od 8:30 hod, zpět ze Skalnatého plesa jede poslední dolů v 19:10 hod. Cena jednosměrné jízdenky nahoru je 15 EUR pro dospělého, 12 EUR senior.

Trasa ze Skalnatého plesa na Hrebienok po červené turistické značce, přes Obrovský vodopád, kolem Rainerovy chaty částečně po zelené a modré turistické značce, je 6,3 km a trvá cca 2 hod. Cestou z Hrebienku do Starého Smokovce se lze dostat lanovou dráhou.

Přes www.gopass.sk lze zakoupit zvýhodněnou jízdenku (19 EUR dospělý, 16 EUR senior) z Tatranské Lomnice na Skalnaté pleso a z Hrebienku do Starého Smokovce. Ze Starého Smokovce se pak jednou za hodinu lze dostat železnicí do Tatranské Lomnice, délka 6 km, doba 14 min, cena 1 EUR.

Observatoř Skalnaté pleso je astronomická a meteorologická observatoř umístěná ve Vysokých Tatrách u Skalnatého plesa. Byla založena v roce 1943 Antonínem Bečvářem, který byl i jejím prvním ředitelem. Leží v nadmořské výšce 1 783 m. Je po ní pojmenována planetka (2619 Skalnaté Pleso).

Objekt je dvoupodlažní, hranolovitého tvaru s připojenou válcovou věží, na které je kupole s hlavním dalekohledem - 61 cm astrometrickým a fotometrickým reflektorem s CCD. Kromě ní je další menší kupole umístěná na ploché střeše, která je vybavena 60 cm fotometrickým reflektorem.

Z Prahy do slovenské Štrby jsme jeli vlakem z Hlavního nádraží dne 03.09.2019 ve 21:45 hod, a to lůžkovým vozem RegioJetu. 

Do Štrby jsme dorazili dne 04.09.2019 ve 4:50 hod, zde jsme přestoupili na ozubnicový vláček směrem na Štrbské pleso.

Ze Štrbského plesa jsme pak elektrickým vláčkem jeli do Starého Smokovce a odtud až do Tatranské Lomnice. Tam jsme dorazili asi v 6:20 hod,  v 7 hod nás čekala snídaně (pochoutkový salát, salám, sýr, zelenina, pečivo), pak jsme se rychle ubytovali v Penzionu Teniscentrum Simi s výhledem přímo na Lomnický štít nedaleko Zotavovny Morava (já se Zdenou měla Izbu 6) a vyrazili na naše první túry. 

My jsme vyrazily lanovkou na Skalnaté pleso, kde se mi povedly asi ty nejhezčí fotky, a odtud pěšky po tatranských chodníčkách směrem na Hrebienok a vodopády.

Cestou jsme měly možnost pozorovat 3 neúspěšné starty jednoho mladého paraglidisty, který se na počtvrté úspěšně od země nakonec odlepil a krásně si užíval létání ve Vysokých Tatrách.

Paragliding je letecký sport, kdy se k plachtění vzduchem používá paraglidingové křídlo - padákový kluzák. Startuje se z kopce rozběhem nebo z roviny pomocí vlečného zařízení. Zkušený pilot může plachtit díky využití stoupavých vzdušných proudů. Stoupavé proudy mohou být "mechanické", když se proud vzduchu zdvihá o terénní překážku (svahování) nebo termické, když vzduch ohřátý od zemského povrchu stoupá vzhůru (termika).

K povinnému vybavení patří padákový kluzák, který se skládá z vrchlíku (křídla) a šňůr, které jej spojují se sedačkou, postroj, přilba, výškoměr a záchranný padák (záložka). K dalšímu častému vybavení patří GPS, záchranná šňůra pro zajištění po případném přistání na stromě a vysílačka. Výškoměr je obvykle kombinován s variometrem, tj. přístrojem indikujícím rychlost stoupání nebo klesání. Při létání je nutné mít sebou pilotní průkaz, platné osvědčení o technické způsobilosti padákového kluzáku a potvrzení o zákonném pojištění odpovědnosti z provozu padákového kluzáku proti škodám způsobeným třetí osobě ("povinné ručení"). Vhodné je též mít u sebe mobilní telefon. Výcvik trvá jen několik týdnů.