cz

Z měšťana mistrem popravčím

Nejznámější český kat, Jan Mydlář, se narodil 1572 v Chrudimi a zemřel ve věku 61 - 62 let 14. března 1664 v Praze. 

Nejznámějším zdrojem pro životopis Jana Mydláře je román českého spisovatele Josefa Svátka Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze, kterou právě čtu. Autor se při psaní svých knih sice opíral o historická studia, v jeho pracích je však i fikce. 

Podle Svátkovy knihy vystudoval Jan Mydlář, syn chrudimského městského písaře, měšťana, pražské Karlovo vysoké učení a stal se tak magistrem medicíny. Jen nešťastnou shodou událostí (neopětovaná láska Dorotky) se stal katovským holomkem u tehdejšího chrudimského kata Jiřího či Záviše Matěhy (dle autora románu Kat Jan Mydlář Karla Štorkána). Stal se tak dobrovolně člověkem bezectným a opovrhovaným. Jeho další cesta z chrudimské katovny vedla však přímo do katovny staroměstské, tedy do obydlí nejvyššího popravčího Koruny české Václava Jaroše, mistra ostrého meče Starého Města pražského. Zde se Jan, coby katův pacholek, učil všem katovským dovednostem a mnohé z nich pak dále zdokonaloval už jako staroměstský kat. 

Oženil se s Alžbětou Špetlovou, dcerou slánského kata Jáchyma Špetleho, které koupil na Starém Městě i dům. 

Sám byl jako staroměstský kat i hlavním protagonistou staroměstských poprav českých stavů 21. června 1621

Žil v době císařů Rudolfa II. (1552 - 1612), jeho bratra Matyáše (557 - 1619), Fridricha Falckého (1596 - 1632), Ferdinanda II. (1578 -1637), Ferdinanda III. (1608 - 1657) a Leopolda I. (1640 - 1705). Aktivním staroměstským katem byl až do roku 1632, kdy poprvé "minul" a přenechal tak své řemeslo synovi Janu Václavovi a sám odešel na zasloužený odpočinek.

Zemřel 14. března 1664 v Praze. Katovská dynastie rodu Mydlářů pak pokračovala jeho synem Janem Václavem a jeho vnuky Janem, jenž skončil sám na popravišti, a Danielem, který byl katem v Kostelci nad Černými lesy. Další osudy katovské rodiny Mydlářů jsou už nejasné a spekulativní.