policejní rada Vacátko ... případ je to zapeklitej a čert nám ho byl dlužnej
Předlohou policejního rady Vacátka ze seriálu Hříšní lidé města pražského a na něj navazujících 4 celovečerních filmů byl Josef Vaňásek.
-4.jpg)
Josef Vaňásek se narodil 1. listopadu 1877 v Holešovicích a zemřel 8. února 1938 v Praze. Narodil se v rodině Josefa Vaňáska, sluhy u pošty v Holešovicích a Anny, roz. Landové, dcery rolníka. Vystudoval gymnázium na Malé Straně (ukončil roku 1896) a Českou univerzitu v Praze (titul JUDr. získal roku 1904). Od října 1901 do září 1902 absolvoval jako jednoroční dobrovolník vojenskou činnou službu u 88. pěšího pluku v Praze.
V roce 1904 nastoupil k policii. V roce 1923 byl jmenován vrchním policejním radou a v roce 1930 vládním policejním radou. V této funkci působil až do své smrti v roce 1938. Působil na policejním ředitelství v Praze, v roce 1930 se stal po odchodu ministerského rady Josefa Knotka přednostou IV. bezpečnostního oddělení (tzv. Čtyřky). Do jeho pravomoci spadala veřejná bezpečnost, mravnostní policie, policejní věznice, ztráty a nálezy a Všeobecná kriminální ústředna. Jeho zásluhou byla v září 1928 u policejního ředitelství zřízena Ústředna pro potírání nelegálního obchodu s omamnými jedy. Na Čtyřce řešil ty nejzávažnější případy. Mezi vyřešené patří například loupežná vražda kováře Antonína Neumanna z roku 1929 nebo klenotníka Havrdy z roku 1930. Téměř všechny kriminální případy se svým týmem vyřešil, jeho nejznámějším pomníkem (tedy nevyřešeným) případem se stala vražda prostitutky Otýlie Vranské.
-35.jpg)
Reprezentoval československou policii na jednání Společnosti národů v Ženevě. Bylo to v oblasti penězokazectví a zneužívání návykových látek. Od roku 1930 byl zástupcem policie na jednáních Mezinárodní kriminální policejní komise. Naposledy to bylo v roce 1936. Byl také u vzniku Interpolu, největší policejní organizace na světě.
Oženil se a s manželkou Pavlou měl dceru Adélu, narodila se roku 1909, v roce 1912 se jim narodil syn Josef. Bydlel ve Štefánikově ulici, ale dům už dnes nestojí, proto je pamětní deska umístěna opodál na domě č.p. 38.
-0.jpg)
Český novinář, rozhlasový zpravodaj, spisovatel literatury faktu a překladatel František Gel (vlastním jménem František Feigel) napsal:
Rada Vaňásek byl vysoký, statný pán s hnědýma očima, až fanaticky pilný a pracovitý, přísný na své podřízené. Měl doslova archivní znalosti o Praze a jejích obyvatelích, znal pražské i mezinárodní podsvětí. Prosazoval a využíval nejmodernější vyšetřovací metody, což zároveň s jeho kombinačními a organizačními schopnostmi znamenalo velké procento úspěšnosti při odhalování zločinů. Na mezinárodním poli byly přijaty jeho systémy evidence fluktujících živlů, tedy tzv. kriminálních světoběžníků.
Zemřel v 60 letech v roce 1938. Příčinou prý byla vnitřní sepse, neoficiálně se však mluví o stresové zátěži, když ho trápila politická situace a nástup nacistické zvůle v Evropě. Pochován je na pražských Malvazinkách vedle spisovatele Jakuba Arbese, objevitele krevních skupin Jana Jánského nebo operní pěvkyně Marie Zieglerové.
-6.jpg)
-45.jpg)
-1.jpg)
Proslavil ho seriál Hříšní lidé města Pražského režiséra Jiřího Sequense z roku 1968, který u obrazovek hltaly miliony diváků. Natáčení seriálu se zúčastnil i syn Josefa Vaňáska. Když viděl herce Jaroslava Marvana, byl celý bez sebe, o jakou jde podobu. Pochvaloval si, že má i podobnou dikci a gesta. Geniální shoda.
-0.jpg)
I ostatní pánové ze Čtyřky byli prý podle skutečných postav. Inspektor před penzí Mrázek (František Filipovský) byl ve skutečnosti detektiv Jiří Tuček (1891 - 1969), na pohled dobrácký inspektor Bouše (Josef Vinklář) představoval detektiva Františka Dlaska a znalec ženských duší inspektor Brůžek (Josef Bláha) byl prototypem detektiva Petra Salače (187 - 1945), který byl v době heydrichiády zatčen, vězněn v koncentračním táboře a měsíc před koncem války zemřel v pochodu smrti z Oranienburgu do Sachsenhausenu.
Pro fajnšmekry: