policejní rada Vacátko ...                                          případ je to zapeklitej a čert nám ho byl dlužnej

Předlohou policejního rady Vacátka ze seriálu Hříšní lidé města pražského a na něj navazujících 4 celovečerních filmů byl Josef Vaňásek.

Josef Vaňásek se narodil 1. listopadu 1877 v Holešovicích a zemřel 8. února 1938 v Praze. Narodil se v rodině Josefa Vaňáska, sluhy u pošty v Holešovicích a Anny, roz. Landové, dcery rolníka. Vystudoval gymnázium na Malé Straně (ukončil roku 1896) a Českou univerzitu v Praze (titul JUDr. získal roku 1904). Od října 1901 do září 1902 absolvoval jako jednoroční dobrovolník vojenskou činnou službu u 88. pěšího pluku v Praze.

V roce 1904 nastoupil k policii. V roce 1923 byl jmenován vrchním policejním radou a v roce 1930 vládním policejním radou. V této funkci působil až do své smrti v roce 1938. Působil na policejním ředitelství v Praze, v roce 1930 se stal po odchodu ministerského rady Josefa Knotka přednostou IV. bezpečnostního oddělení (tzv. Čtyřky). Do jeho pravomoci spadala veřejná bezpečnost, mravnostní policie, policejní věznice, ztráty a nálezy a Všeobecná kriminální ústředna. Jeho zásluhou byla v září 1928 u policejního ředitelství zřízena Ústředna pro potírání nelegálního obchodu s omamnými jedy. Na Čtyřce řešil ty nejzávažnější případy. Mezi vyřešené patří například loupežná vražda kováře Antonína Neumanna z roku 1929 nebo klenotníka Havrdy z roku 1930. Téměř všechny kriminální případy se svým týmem vyřešil, jeho nejznámějším pomníkem (tedy nevyřešeným) případem se stala vražda prostitutky Otýlie Vranské.

Reprezentoval československou policii na jednání Společnosti národů v Ženevě. Bylo to v oblasti penězokazectví a zneužívání návykových látek. Od roku 1930 byl zástupcem policie na jednáních Mezinárodní kriminální policejní komise. Naposledy to bylo v roce 1936. Byl také u vzniku Interpolu, největší policejní organizace na světě.

Oženil se a s manželkou Pavlou měl dceru Adélu, narodila se roku 1909, v roce 1912 se jim narodil syn Josef. Bydlel ve Štefánikově ulici, ale dům už dnes nestojí, proto je pamětní deska umístěna opodál na domě č.p. 38.

Český novinář, rozhlasový zpravodaj, spisovatel literatury faktu a překladatel František Gel (vlastním jménem František Feigel)  napsal:

Rada Vaňásek byl vysoký, statný pán s hnědýma očima, až fanaticky pilný a pracovitý, přísný na své podřízené. Měl doslova archivní znalosti o Praze a jejích obyvatelích, znal pražské i mezinárodní podsvětí. Prosazoval a využíval nejmodernější vyšetřovací metody, což zároveň s jeho kombinačními a organizačními schopnostmi znamenalo velké procento úspěšnosti při odhalování zločinů. Na mezinárodním poli byly přijaty jeho systémy evidence fluktujících živlů, tedy tzv. kriminálních světoběžníků. 

Zemřel v 60 letech v roce 1938. Příčinou prý byla vnitřní sepse, neoficiálně se však mluví o stresové zátěži, když ho trápila politická situace a nástup nacistické zvůle v Evropě. Pochován je na pražských Malvazinkách vedle spisovatele Jakuba Arbese, objevitele krevních skupin Jana Jánského nebo operní pěvkyně Marie Zieglerové.

Proslavil ho seriál Hříšní lidé města Pražského režiséra Jiřího Sequense z roku 1968, který u obrazovek hltaly miliony diváků. Natáčení seriálu se zúčastnil i syn Josefa Vaňáska. Když viděl herce Jaroslava Marvana, byl celý bez sebe, o jakou jde podobu. Pochvaloval si, že má i podobnou dikci a gesta. Geniální shoda.

I ostatní pánové ze Čtyřky byli prý podle skutečných postav. Inspektor před penzí Mrázek (František Filipovský) byl ve skutečnosti detektiv Jiří Tuček (1891 - 1969), na pohled dobrácký inspektor Bouše (Josef Vinklář) představoval detektiva Františka Dlaska a znalec ženských duší inspektor Brůžek (Josef Bláha) byl prototypem detektiva Petra Salače (187 - 1945), který byl v době heydrichiády zatčen, vězněn v koncentračním táboře a měsíc před koncem války zemřel v pochodu smrti z Oranienburgu do Sachsenhausenu. 

Pro fajnšmekry: