Žižkovo Pole
Žižkovo Pole je obec v okrese Havlíčkův Brod, 4 km severně od Přibyslavi. Žije zde asi 372 obyvatel.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1303. Vesnice horáckého typu je rozdělena na dvě vsi. Ve středu obou návsí je potok. Obec se vyznačovala důlní činností.
Ve vojenském ležení zde 11. října 1424 zemřel husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. V roce 1502 daroval Hynek Brožek z Kunštátu obci odúmrť. V roce 1596 se stal vlastníkem vsi Hertvík Žejdlic ze Šenfeldu. Utrakvista Hertvík Žejdlic ze Šenfeldu se v letech 1618 - 1620 zúčastnil stavovského povstání proti Habsburkům. Za to byl odsouzen a jeho majetek zkonfiskován. V této době se stala obec majetkem královské komory, od níž ji získal rod Dietrichštejnů.
Obec se původně jmenovala Šenfeld (Krásné Pole z německého Schönfeld) a v červnu 1919 dal řídící učitel Jindřich Bačovský podnět k přejmenování na Žižkovo Pole. Tento název byl výnosem ministerstva vnitra 10. prosince 1921 přijat.
Pamětihodností je Žižkova mohyla, která se nachází jižně od obce u silnice do Přibyslavi. Podle tradice právě poblíž tohoto místa dne 11. října 1424 zemřel v náručí Michala Koudele z Žitenic vojevůdce Jan Žižka. Na místě Žižkova úmrtí dle pověsti vyrostl bezový keř., který tam rostl i v pozdějších časech, v 16. století je zde zmiňována i hruška. Pozemek pro 10 m vysokou mohylu zakoupil od rolníka Víta Kárníka z č.p. 31 Šenfeldu v roce 1862 Julius Grégr a věnoval jej pražské jednotě Sokol. Mohylu postavil havlíčkobrodský stavitel Josef Šupich, žák Josefa Zítka, dle návrhu Antonína Wiehla a byla odhalena 20. září 1874. Slavnostní odhalení u příležitosti 450. výročí Žižkova úmrtí organizoval František Ladislav Rieger a zúčastnilo se ho kolem 20 000 lidí.
Mohyla se skládá ze čtyř částí:
1. pravidelný čtyřboký hranol z kamenných kvádrů - věnovali vlastenci z Čech i ciziny
2. kamenný válec, na němž jsou uvedeny názvy vítězných bitev (Praha 1420, Plzeň 1420, Sudoměř 1420, Vodňany 1420, Benešov 1420, Vožice 1420, Žižkov 1420, Kutná Hora a Německý Brod 1422, Hořice 1422, Malešov 1424, Přibyslav 1422)
3. kamenný kužel se zaobleným hrotem
4. kamenný kalich, asi 1,5 metru vysoký, který je symbolem českého husitství.
Toto místo je však sporné. Údajné přesné místo připomíná veliký kříž uprostřed pole.
Další pamětihodností je Kostel svatého Michala ze 14. století, který byl koncem 17. století začleněn Přibyslavské farnosti, a dům č.p. 24.
Z Žižkova Pole se vydáme po červené turistické značce směrem k Přibyslavi a poté stejnou trasou zpět. Čeká nás trasa dlouhá zhruba 9,5 km, která trvá cca 2 hod a 45 min.
V Přibyslavi si můžeme prohlédnout původně renesanční zámek s výraznými barokními a klasicistními úpravami. Kolem roku 1560 nechal Zachariáš z Hradce vystavět zámek na místě starého hospodářského dvora, který náležel k původnímu hradu. Původně vznikl jako lovecký zámeček a letní sídlo ve stylu italské renesance. Stavitelé nejspíš využili původní sklepení panského dvora, neboť v jihozápadním nároží zůstala dochována gotická křížová klenba na dvou kamenných sloupech. V dveřním ostění místnosti je také zachován erb pánů z Hradce s letopočtem 1565. Dědicové Zachariáše z Hradce po jeho smrti prodali zámek Zejdlicům ze Šenfelda. Ti jej ztratili po bitvě na Bílé hoře, neboť patřili k protestantům a ubytovali u sebe "zimního krále" Fridricha Falckého při jeho útěku z Čech. Zkonfiskovaný zámek koupil za 150 tisíc zlatých kardinál František z Dietrichsteina a v držení rodu Dietrichsteinů zůstal až do roku 1923. Poslední majitelkou panství byla hraběnka Festetitsová, která zámek po pozemkové reformě prodala Okresní správní komisi města Přibyslavi, která začala všechny obytné prostory pronajímat. Po roce 1945 pokračovala ve správě obytných částí domovní správa města, zatímco v nejstarší části zámku, v jeho zadním traktu byla expozice městského muzea. V roce 1976 zámek převzal Federální výbor svazu požární ochrany, který zde zřídil tematickou výstavu a metodické zařízení. V současnosti je zámek majetkem Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska a sídlí zde Hasičské muzeum. V roce 1957 byla v zámeckém parku odhalena socha Jana Žižky z Trocnova od akademického sochaře Bohumila Kafky.