Zámek

24.06.2019

Nachází se ve stejnojmenném městysi v okrese Benešov. Jeho základem je vodní tvrz z přelomu 15. a 16. století, během 18. století rokokově přestavěná. V pol. 19. století byl exteriér zámku novogoticky upraven. Zámek včetně parku a hospodářských budov je chráněn jako kulturní památka ČR. Poslední majitelem byla baronka Sidonie Nádherná, mecenáška a organizátorka kulturního života.

Kolem zámku jsou stále patrné pozůstatky vodního příkopu. Trojkřídlý zámek má půdorys nepravidelného trojúhelníka s uzavřeným nádvořím. To je přístupné dvěma průjezdy s klenutými kamennými mosty. Východní křídlo zámku je nejstarší - pochází pravděpodobně ještě z 15. stol. U jeho jižní části se nachází původní věž. Hlavní vstup do zámku je umístěn v jižním křídle z 16. stol. Jižně od zámku stojí jeho bývalé hospodářské a správní budovy. Kolem zámku se rozprostírá anglický park s umělým jezerem uprostřed.

Původně gotická vodní tvrz z roku 1350 byla přestavěna renesančně a barokně (1760), v roce 1856 romanticky (novogoticky) upravena. Po roce 1879 zadal nový majitel Karel Ludvík Nádherný rekonstrukci zámku v novogotickém slohu architektovi Josefu Mockerovi. Z projektu byla ale realizována pouze menší část. Drobné stavby v areálu zámku navrhl a realizoval v roce 1911 pražský německý architekt Josef Zasche.

Janovice (dříve Herbortovy Janovice) jsou původním sídlem pánů z Janovic znaku orlice, jímž byly až do roku 1453, kdy se na zámku usadil Štěpán Vrchota z Vrchotic. Dále byl zámek ve vlastnictví pánů z Vrtby. Roku 1807 jej Adam z Vrtby prodal hraběti Františku Josefu Vratislavu z Mitrovic.

Poslední majitelkou zámku byla baronka Sidonie Nádherná z Borutína, jež je v přilehlém zámeckém parku s některými dalšími členy rodiny pohřbena (její ostatky sem byly v roce 1999 přeneseny z Anglie, kam ji komunisté po únorovém převratu donutili v roce 1949 emigrovat. 

Sidonie na zámku provozovala salón svého druhu - Vrchotovy Janovice se staly místem setkávání předních osobností tehdejšího kulturního a politického života (Karel Čapek, Alice Masaryková, Adolf Loos, Max Švabinský), navštěvovali ji zde ale především rakouský žurnalista a dramatik Karl Kraus a Rainer Maria Rilke, jímž byla múzou (o tom, jestli s nimi měla poměr, se spekuluje). Kraus navštěvoval Sidonii v Janovicích po 20 let, Rilke byl na zámku asi jen 3x.

V roce 1943 byl zámek zabrán SS a používán jako velitelství a kasárna. V roce 1945 na zámku německé ozbrojené složky vystřídali příslušníci sovětské a československé armády. V roce 1949 byl zámek vyvlastněn. Napřed zde byl umístěn sklad textilu, později sbírky okresního archívu. Zámek nebyl udržován a pustl. Před zkázou zámek zachránilo v roce 1957 Národní muzeum, kterému se podařilo objekt získat. Postupně byl opraven, dnes je veřejnosti přístupný a obsahuje expozice Národního muzea - Společnost v Čechách 19. stol., Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice a expozici českého zvonařství. Součástí expozice Společnost v Čechách 19. stol. jsou některé předměty patřící významným osobnostem (např. kytara Karla Havlíčka Borovského), především ale jejich portréty (např. Tomáše Pěšiny z Čechorodu, Václava Hanky, Bernarda Bolzana nebo Joachima Barranda). Zajímavostí je zde uložené puzzle, taktéž z 19. stol. V zámku je umístěn také Švabinského portrét Sidonie Nádherné z roku 1906.