Zámek Dřevíč

13.07.2019

Dřevíč je lovecký zámeček ve středních Čechách asi 3 km od Nižboru.

V Křivoklátských lesích stávala od roku 1572 na tomto místě myslivna. Počátkem 18. stol. nechal tehdejší majitel křivoklátského panství kníže Josef Vilém Fürstenberg (1699 - 1762) postavit nynější barokní zámeček zvaný Grund - jednopatrovou obdélnou budovu s mansardovou střechou. V 19. stol. byla provedena přestavba. Roku 1929 koupil od Fürstenbergů Dřevíč spolu s dalším majetkem stát a učinil z něj sídlo lesní správy; později zámeček sloužil jako školící a rekreační středisko podniku Zemědělské zásobování a nákup Praha. Od roku 1991 je majetkem a bydlištěm politika a podnikatele Karla Schwarzenberga. Veřejnosti je nepřístupný.

Zámek je tvořen budovami č.p. 183 a 198, domkem č.p. 17 a hospodářským dvorem č.p. 18, ze západu k areálu zámku přiléhá národní přírodní rezervace Vůznice. Obdélná jednopatrová budova zámku má jednoduchou a výrazně blankytnou fasádu. Nedaleko zámku se nachází letní pavilonek. Okolí zámeckého komplexu obklopuje krajinářský park.

Poblíž zámku stojí pseudobarokní kaple sv. Huberta z roku 1899. 

Připouští se, že Hubert (v pramenech nazývaný Hubertus, Hugibert, Huckert) se narodil roku 656 jako syn Bernarda vévody z Akvitánie. Jako šlechtic se jistě oddával bouřlivému životu včetně lovu, tehdejší oblíbené kratochvíli. Byla to doba, kdy křesťanství bylo na vítězném postupu. Hubert se zřekl světského života a přiklonil se k církvi. Ovšem legenda o zjevení posvátného jelena se začala tradovat až v 15. stol. Pověst o Hubertově zbožnosti se záhy rozšířila, posléze byl jmenován biskupem v Lutychu. Zemřel údajně v roce 727. Přenesení jeho ostatků do opatství Andain v Adrenách se odehrálo 3. listopadu 744 a od té doby zasvětila církev tento den sv. Hubertovi.

Jako patron lovců začal být uctíván v Belgii, poté v Holandsku a v Německu. K nám byl zaveden jeho kult koncem 17. století opět německou šlechtou, zvláště pak Františkem Antonínem hrabětem Sporckem, a postupně zatlačil do pozadí kult sv. Eustacha.

Z historie: Lovčí zámeček knížeze z Fürstenberga pochází z 1. pol. 18. století. Kamenná omítaná budova na 3x5 osách, v úhledném baroku, jednopatrová, s vikýři štítovými v mansardě kůrkové. Vchod v kamenném ostění s volutami v rozích. Uvnitř za vchodem široká předsíň, valeně s výsečemi zaklenutá, z níž vedou dvéře do přízemních pokojů, stejně jak předsíň klenutých. V předsíni vestavěno dřevěné schodiště do 1. patra, v němž 5 pokojů a do podkroví,  se 4 pokoji.

Kaple sv. Huberta stojí asi 300 kroků od zámečku v lese; navrhnul ji vídeňský architekt Albert Pio. Omítaná stavbička v moderním barokním slohu, taškami krytá. Nad vchodem štít, v němž reliéf z pálené hlíny představuje sv. Huberta, vedle něho sochy sv. Maxe jako mnicha a sv. Egona, jako biskupa. Pod římsou kartuš s nápisem: EX Voto Sancto Huberto Patrono / extruxit Maximiliano Egono / Princeps de Fuerstenberg. Uvnitř měří 7,40 m délky, 4 m šířky a zaklenuta jest valeně, ve výklenku oltářním polobání. Na oltáři obraz sv. Huberta od Emanuela Dítěte.