V pátek na Pátek

V pátek na zámek Pátek. Mě to tedy vyšlo až na sobotu, ale to proto, že jsem prohlídku zámku spojila s přednáškou Pavla Hnízdila z České genealogické a heraldické společnosti o Emilu Holubovi, slavném cestovateli, který zde prožil své mládí.

Vesnici Pátek, část městyse Peruc, najdeme v okrese Louny. Leží na starodávné stezce mezi Prahou a Mostem. Jméno je odvozeno od konání pátečních trhů. 

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1196 a nachází se v listině českého knížete a pražského biskupa Jindřicha Břetislava, v níž kníže potvrzuje dar klášteru v Maštově od šlechtice Milhosta. Založení mašťovského kláštera se však nezdařilo a tak Pátek připadl jinému, již existujícímu klášteru premonstrátů v Praze na Strahově. 

Strahovská kanonie premonstrátů měla Pátek v držení až do husitských válek a po tu dobu se stal Pátek centrem panství do něhož postupně patřily okolní vesnice Kystra, Radonice nad Ohří, Stradonice a Volenice. 

Mnohé o tom, jaké byly před husitskými válkami poměry v Pátku vypovídá urbář z roku 1410. Ten, sestává z listin psaných v poslední čtvrtině 14. století a vymezuje povinnosti a práva poddaných. Podle jedné z listin žilo tehdy ve vesnici 26 hospodářů s rodinami. Povinností každého z hospodářů bylo každoročně vrchnosti odvést 72 grošů, šest kuřat, 60 vajec, fůru sena a postavit šest ženců. Čtyři na žatvu ozimů a dva na jarní žatvu. Kromě toho musel každý z hospodářů platit 20 grošů královské berně, 33 grošů generální berně a z každého lánu půl groše. Urbář povoloval poddaným volnou dispozici s movitým a nemovitým majetkem, pozemky však nesměli prodat žádnému šlechtici. Kromě povinností hospodářů stanovil urbář podmínky páteckému krčmáři, který nesměl trpět hazardní hry a nalívat pod míru a musel mít vždy dostatek masa.