Tatranské pastorále

04.09.2019

Tatranské pastorále, nebo-li 22. díl z Třiceti případů majora Zemana, mého od dětství oblíbeného seriálu, se odehrává právě v této oblasti Tater.

Mladičký slovenský detektiv Martin Gajdoš z Bratislavy vyzvedává majora Zemana na letišti v Popradu. Samotné vyšetřování případu zavražděné Jiřiny Drahotové se odehrává v hotelu Šuhaj, ve skutečnosti v Bilíkově chatě, která se nachází na severním úbočí Hrebienka směrem na Studenú dolinu. Byla postavená v roce 1934. Původní název byl Guhrova chata, název Bilíkova má od roku 1946, po znárodnění. Je to jméno člena finanční stráže Pavla Bilíka, který byl popraven Němci za účast v SNP.

Vražda Jiřiny Drahotové se stala na Skalnatém plese pod lanovkou. 

V jednom ze záběrů se major Zeman koupe v hotelovém bazénu. Provádí se zde i filmová zkouška. Jde o hotel Bellevue (dnes Grand Hotel Bellevue) ve Starém Smokovci. 

Dřevěná koliba, kam se šel major Zeman omluvit režisérovi za své poznámky k natáčení, dnes již nestojí. Jednalo se o bývalou cikánskou kolibu nad Starým Smokovcem. Někdy v průběhu 80. let však lehla popelem, částečně zachovány jsou pouze základy. 

A celý díl seriálu můžete sledovat zde:

Předlohou pro tento díl seriálu se stal opět skutečný příběh. V červenci 1964 se našla na Skalnatém plese uškrcená devatenáctiletá Mária Drexlerová. Její jméno figuruje na seznamu Smrtelných nehod ve Vysokých Tatrách od roku 1771 do současnosti (https://www.hzs.sk/vysoke-tatry/smrtelne-nehody-vysoke-tatry/) s tím, že byla "udušená". Vrah je dosud neznámý, policejní spis není k nalezení ani u nás, ani na Slovensku ...

Hlavním podezřelým byl bývalý fotoreportér Večerní Prahy Stanislav Tereba. V červenci 1964 trávil ve Vysokých Tatrách svatební cestu a po návratu si ho předvolal major Václav Kocourek z pražské kriminálky. Tereba se svojí fotografickou pamětí mu hned řekl, že ji nikdy neviděl. Major ho ale uzemnil, že Slováci mají pět svědků, kteří ho se zavražděnou viděli právě v Tatrách! Nejčastěji s ní byl viděn fotograf, který byl prý profík, stále s ní chodil a všemožně a leckde ji fotil. Podle popisu to mě být nakrátko ostříhaný tmavovlasý a tmavooký muž, asi 26 až 27 let, okolo 180 cm vysoký. Přesně tak v té době Stanislav Tereba vypadal. Naštěstí se našla řada lidí, kteří mu dosvědčili, že se po celou dobu pobytu v horách nehnul od své krásné novomanželky. Navíc, jak se ukázalo při pozdějším výslechu a identifikaci v Popradu, popsaný muž měl jiný přístroj. Všech pět svědků jej vidělo s fotoaparátem Praktica nebo Praktina. Jeden to popsal jako nějaký nový typ Leicy, čili s fotoaparátem s jedním objektivem. Tereba však čtrnáct dnů nosil na krku aparát se dvěma objektivy!

Volavku při pátrání po vrahovi tehdy kriminalistům dělala nynější prezidentka Czech Press Foto. Měla na sebe nalákat vraha. Vypadala přesně jako oběť! Daniela Mrázková pracovala po škole v Revue fotografie. Jednoho dne za ní přišli policisté a pozvali ji do pražské Bartolomějské ulice. Nechali ji nalíčit a trochu jinak učesat. Pak ji odvedli do místnosti, kde jí svítily reflektory do očí tak, že vůbec nic neviděla. Nevěděla, kdo na ni kouká, ani o kolik jde lidí. Jen pochopila, že ji policisté někomu ukazují.

V jiném prameni (kniha kriminalisty Viktorína Šulce Démon v mém srdci) jsem našla, že se jednalo o devatenáctiletou studentku z Rokycan Miladu Drexlerovou. V úterý 28. července 1964 našli její tělo pod Skalnatým plesem ve Vysokých Tatrách, na trase užívané v zimě jako lyžařská sjezdová dráha pro ženy. Mrtvola ležela v kosodřevině, oblečena jen v blůzce, ostatní oděvní svršky byly přes ni přehozeny. Příčinou smrti bylo udušení z uškrcení, vražedným nástrojem se staly podprsenka a silonový šátek, utažené na uzel kolem krku. Pachatel vykonal na oběti soulož. 

Podle svědků se měla Drexlerová setkat osudného dne na Štrbském plese se svým blíže neurčeným známým, který mířil do Tater z Čech autostopem. Krátce před smrtí byla Drexlerová skutečně viděna ve společnosti asi 27letého štíhlého a hnědovlasého dlouhána s podlouhlým obličejem a s vlasy česanými dozadu jak stoupají vzhůru na Štrbské pleso. Mluvil česky a v koženém pouzdře nesl fotoaparát. Poslední stopa případu patří předmětům, které vrah odcizil oběti a později zahodil. Pod mostem v obci Spišské Teplice ležely součástky oděvu Drexlerové, blízko na poli se válel její občanský průkaz. U Olomouce, v okolí státní silnice ve směru na Prahu, se zas našly tehdy používané kupony autostopu (naopak zmizela legitimace autostopu, vydaná na jméno zavražděné v Rokycanech). Kriminalisté z nálezu věcí logicky usoudili, že pachatel se po činu vracel do Čech, cestou se zbavoval nepotřebných věcí nebo takových, které by ho usvědčovaly. Jel vrah po vlastní ose nebo vraždil stopař s fotoaparátem? A přijde vrah do kina?