Starý Smokovec je součást města Vysoké Tatry a nejstarší osada ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Byla založena již v roce 1793. Leží v nadmořské výšce 990 metrů. Je zde železniční uzel (Tatranské elektrické železnice a lanovky na Hrebienok), sídlí zde Tatranská horská služba.

Neogotický kostel dal postavit v roce 1888 spišský biskup Juraj Császka. Konstrukce kostela je dřevěná a stěny jsou vyplněny zdivem. Kostel v alpském stylu, který svojí architekturou zapadá do prostředí Vysokých Tater, má vyřezávané a bohatě zdobené štíty. Patří mezi nejkrásnější stavby celého okolí.

Kousek nad nádražím vede Křížová cesta, jednotlivá zastavení jsou ze dřeva a každé pochází od jiného autora, ať už slovenského nebo polského.

Vyhlášený je zde restaurant Starý Šmakovec. My ovšem z nedostatku času daly jedno pivko (Zlatý bažant) jen kousek od nádraží. Čekala nás cesta vlakem do Poprad-Tatry, kde jsme přestoupily na další vlak směrem do Kežmarku. Tady jsme chtěly jet výtahem do prvního patra, ale nějak to nikam nejelo :-))) a bohužel jsem pak zjistila, že jsem ve vlaku ze Smokovce zapomněla fungl novou funkční větrovku :-(((, už se pochopitelně nenašla, i když jsem vyhlásila pátrání.

Kežmarok je město na severu Slovenska na úpatí Vysokých Tater. Město je centrem oblasti Spiš. Území města bylo osídlené již od doby kamenné. Bohaté archeologické nálezy pocházejí z doby bronzové a železné. Ve 12. a 13. století zde je opět archeologickými nálezy doloženo slovanské sídlo. Kežmarok jako město byl vytvořen v polovině 13. století spojením tří osad - slovenské rybářské osady, osady královských strážců hranice a osady německých saských kolonizátorů. První písemná zmínka o Kežmarku pochází z roku 1251 v darovací listině krále Bély IV., tehdy se nazýval Obec svaté Alžběty. 

Kežmarok získal městská práva roku 1269, tehdy byl označen Käsemarkt (sýrový trh). Roku 1380 byl prohlášen svobodným královským městem. Právo používat znak Kežmarok obdržel roku 1463; znak se od té doby do současnosti změnil jen velmi málo. Roku 1444 založili hrad a dali opevnit město sedmihradští Tököliové. V letech 1511 - 1540 hrad a město ovládal sedmihradský kníže Jan Zápolský. V roce 1796 to bylo německé město, v roce 1851 již německo - maďarsko - slovenské město. 

Roku 1950 bylo historické jádro Kežmarku prohlášeno za městskou památkovou rezervaci. Evangelický dřevěný artikulární kostel a Evangelické lyceum byly roku 1985 zařazeny na seznam národních kulturních památek Slovenské republiky. Kostel byl navíc v roce 2008 zapsán do Seznamu světového dědictví UNESCO.

Dalšími pamětihodnostmi jsou Hlavní náměstí, radnice (klasicistní budova z roku 1790), reduta, Hradní náměstí, Mariánský Paulínský kostel s bývalým barokním klášterem paulínů, hrad / zámek (pozdně gotická stavba založená roku 1444 sedmihradskými knížaty roku Tököly), Nový evangelický kostel (secesní budova z roku 1898), renesanční zvonice, bazilika Minor sv. Kříže a městské opevnění s bastiony gotického původu.

Evangelický dřevěný artikulární kostel

Je jedním z osmi dosud dochovaných na Slovensku. Přívlastek "artikulární" znamená, že kostel byl postavený v souladu se zákonnými články (artikulami) č. XXV a XXVI, přijatými na zasedání Uherského sněmu ve městě Šopron (Soproni v dnešním Maďarsku) v roce 1861. Znamenaly omezenou toleranci pro protestanty. Zrušeny byly až Tolerančním patentem císaře Josefa II. (1781). Zákonný článek č. 25 stanovoval pro stavbu nového protestantského chrámu následující podmínky:

- musel stát na okraji obce, mimo městské hranice

- musel být postaven v průběhu jednoho roku

- musel být z nejlevnějšího materiálu (dřevo) a bez použití kovových prvků (hřebíků)

- kamenný základ směl mít nanejvýš jednu stopu od země

- nesměl mít věž

 - vchod nesměl být přímo z ulice

Zákonný článek č. 26 stanovoval, že se protestantům měly vrátit kostely, které si postavily před obdobím perzekuce, za předpokladu, že se jim mezitím nedostalo katolického vysvěcení.

Tak bylo tedy určeno místo kežmarského artikulárního kostela - za hradbami, hned za městskou Vyšnou bránou u starého kamenného hostince z roku 1593. Stavební práce měly neuvěřitelně rychlé tempo - s přípravou stavby se začalo v dubnu 1717 a již 15. srpna téhož roku byl posvěcený. Stavbu kostela podpořily bohaté rodiny z města a okolí, ale i věřící ze zemí severní Evropy. Kamenná hospoda sloužila jako zákristie a nová evangelická škola. Stavbu provedl mistr J. Müttermann z Popradu. 

Má centrální kompozici na půdorysu téměř rovnoramenného řeckého kříže. Kazatelna je umístěna tak, že je na ni vidět ze všech míst a i slyšet je z ní všude. Konstrukce obvodových stěn je srubová, zhotovená z červeného smrku. Z vnitřní strany jsou stěny obloženy deskovým obkladem, zvenku pak omítnuty hliněnou omítkou a vybílené vápnem. Do hladkých štítových fasád jsou pak pod římsou vsazena vysoká obdélníková okna. Přízemí osvětlují neobvyklá kruhová okna (kostel stavěli rybáři dle vzoru lodi - viz stropy a kulatá okna). Jednotlivá ramena chrámu kryje šindelová střecha, kterou drží 4 dřevěné vyřezávané sloupy z tisu. Klenba střechy je dekorovaná malbou nebeské oblohy. Nad oltářem jsou postavy čtyř evangelíků a na klenbě lodě postavy dvanácti apoštolů. Dále pak výjevy ze Starého i Nového zákona.  

Vnitřní prostor je rozlehlý a monumentální (délka 34,68 m a šířka 30,31 m, výška klenby 15 metrů). Dřevěný vyřezávaný oltář je z roku 1727 a je dílem řezbáře Jána Lercha. Ten je autorem i renesančně-barokní kazatelny z roku 1718. Míst k sezení kostel poskytuje 1 500. Jsou zde zvláštní oddíly pro ženy a pro muže. Varhany mají 12 registrů a zhotovil je Lorentz (Vavrinec) Čajkovský z Levoče v letech 1719 až 1720. V roce 1727 byly do chóru vsazeny ještě 6ti registrové varhany a oboje byly propojeny v jeden celek. Některé píšťaly jsou ze dřeva. Varhany mají vynikající zvuk, proto se zde koná řada koncertů. Velmi dobře je zde zachovalý i ostatní mobiliář. Kostel nemá žádné základy, žádné podsklepení, podlaha byla dlouhá staletí jen udusaná hlína. V současné době jsou zde položeny betonové dlaždice. 

Vstupné s výkladem 3 EUR dospělý, 2 EUR senior, fotografování rovněž za 2 EUR. Vstupenka i focení však platí i do nového evangelického kostela. 

Nový evangelický kostel

Nový evangelický kostel byl postaven v letech 1879 - 1892 podle projektu vídeňského architekta Theofila von Hansena domácím stavitelem Viktorem Lazarem. V letech 1907 - 1909 bylo na severní straně vybudováno mauzoleum Imricha Tökölyho.

Ostatní památky jsme bohužel už detailněji nestihly, prošly jsme kolem radnice na Hlavní náměstí, dále Hradním náměstím až ke Kežmarskému hradu, který byl v tu dobu ale už zavřen. Takže příště :-)