Předčice

31.10.2019

Obec Předčice leží 2 km východně od Týna nad Vltavou. První písemná zmínka o obci je z roku 1379, kdy je pod názvem Prziedczicz uváděna v urbáři (berním soupise) jako součást panství Týn nad Vltavou. Název obce je odvozen z osobního jména Předka, což je zkrácením osobních jmen Předbor nebo Předslav. Předčice = ves lidí Předkových.

Ve zmíněném roce 1379 měla obec 10 lánů a podle výše jednotlivých poplatků je jasné, že byla počítána jako součást města Týna - poplatky byly stejné jako ve městě. V tomto roce žili v Předčicích následující obyvatelé: Vácslav, Duchoň, Pešek, Ješek, Jakub, Svatomír, Jeník, Hodková, Hodista, Bartůš, Šimon, Ješek, Jan, Blahut, Vacel a Mařek. Obec tedy sdílela historii s městem a hradem Týn, do roku 1415 náležela biskupství, poté až do roku 1601 zástavním držitelům (většinou rytířům Čabelickým ze Soutic), od roku 1601 obhospodařovalo panství samo město Týn nad Vltavou. V tomto roce je ve vsi Předčicích uváděno 12 usedlostí.

Od roku 1620 náleželo vltavotýnské panství opět pražskému arcibiskupství, s ním tedy i obec Předčice. Obec byla, stejně jako ostatní vsi v blízkém okolí města, poznamenána válečnými událostmi třicetileté války (1618 - 1648). Nejsilněji zasáhl do její hospodářské situace pětidenní pobyt císařských vojáků roku 1645, kteří obec dočista vydrancovali.

Na počátku 18. století se sčítalo obyvatelstvo a majetek, v Předčicích byli zaznamenáni následující osadníci:

1) roku 1654 - 1677 Jakub Novotný, roku 1713 - 1721 Tomáš Novotný

2) 1654 Matěj Lukášek, 1677 Lukáš Zunt, 1713 - 1721 Václav Lukášek

3) 1654 Barbora Kuntová, 1677 Václav Kunt, 1713 - 1721 Vít Kalina neb Kunth

4) 1654 Jakub Pavlásek, 1677 Jakub Pešek, 1713 - 1721 Matěj Pavlásek

5) 1654 Jiří Vávra, 1677 vdova Vávrová, 1713 Václav Vávra, 1721 Pavel Vávrů

6) 1654 Vít Bězděka, 1677 Magdaléna Bezděková, 1713 Vít Bezděka, 1721 Apolena Bezděková

7) 1654 Alžběta Zuntová, 1677 Martin Zunth, 1713 - 1721 Jan Zunth

8) 1654 Jan Pelech, 1677 Řehoř Novotný, 1713 - 1721 Ondřej Pelech

9) 1654 Jan Baroch, 1677 Tomáš Švadlena, 1713 Vít Baroch

10) 1654 chalupník Jan Sedláček, 1677 Jan Kylyš - z tohoto statku vznikly dva nové - roku 1713 patřil jeden grunt Jakubu Hallovi a roku 1721 Matěji Zmrhalovi, druhý grunt držel roku 1713 Matěj Zeman. 

Obci dále náležely 3 strychy pusté role a louka na dva vozy senaa jeden vůz otavy.

V roce 1746, za vlády Marie Terezie, v době válek o rakouské dědictví, bylo provedeno sčítání lidu za účelem zjištění počtu mužů schopných vojenské služby. V Předčicích bylo v tomto roce napočteno 126 obyvatel - 55 mužů a 71 žen.

Historie obce je rovněž výrazně poznamenána její blízkostí u dělostřeleckého cvičiště nazývaného Velký Depot, které vzniklo roku 1749. Zmenšila se osevná plocha nejbližším obcím, obyvatelé byli rovněž zatěžováni povinnou přípřeží (museli půjčovat tažný dobytek a koně pro vojenské účely) a při velkém počtu vojáků bývalo mužstvo obytováno v nejbližších obcí, tedy i Předčicích. Kladem byl velký odbyt řemeslných výrobků.

V 70. letech 18. století zasáhla Vltavotýnsko následkem bídy epidemie skvrnitého tyfu. Roku 1770 zemřelo v týnské kolatuře (farním obvodu) 95 osob, v následujícím roce již 218 osob a roku 1772 to bylo 351 osob: v Předčicích zemřelo na tyfus roku 1770 pět osob, následující rok 3 osoby a roku 1773 osob sedm.

V roce 1778 začalo navracení pozemků dělostřeleckého tábora zpět původním majitelům, dělostřelecké cvičiště se rušilo. Zůstala zachována pouze část zákopů.

Další příkoří zažila obec v průběhu koaličních válek na přelomu 18. a 19. století, především kvůli dalšímu ubytovávání vojska v jednotlivých domech. V roce 1840 bylo provedeno další sčítání obyvatel, obec Předčice měla tehdy 22 domů s 232 obyvateli, což je zároveň historicky nejvyšší počet obyvatel obce.

Ve školním roce 1845 - 1846 si učitelé stěžovali na to, že z okolních obcí zanedbává mnoho dětí školní docházku. V Předčicích bylo 24 dětí ve školním věku, z toho navštěvovalo školu v Týně pouze 7 dětí. V polovině 19. století vznikl samostatný okres Týn nad Vltavou, Předčice se staly jeho součástí. Když byla roku 1860 postavena nová školní budova v Týně nad Vltavou, přispěli na stavbu také osadníci z Předčic. 

Další zprávy pochází z obecní kroniky, založené roku 1928. Prvním kronikářem se stal pan Josef Brom (starosta obce), který retrospektivně zaznamenal události od roku 1906, které pamatoval. V obci bylo 25 popisných čísel, z čehož č.p. 15 byl obecní chudobinec a č.p. 16 obecní kovárna. 

V roce 1907 byl v obci založen Sbor dobrovolných hasičů. Starostou sboru se stal rovněž Josef Brom. Prvotním úkolem hasičů bylo zakoupení stříkačky. Protože v té době stála 925 zlatých a obec neměla takový kapitál, stali se zakládajícími členy všichni sousedé z celé obce a každý složil 20 zlatých. Zbytek peněz získala obec od vltavotýnského velkostatkáře Karla Veselého, který měl pronajatou předčickou honitbu - zaplatil obci nájem na 6 let dopředu. Následně byla postavena hasičská schráň (zbrojnice) v bývalém chudobinci a v květnu 1908 byla nově zakoupená stříkačka slavnostně vysvěcena.

Při vypuknutí I. světové války roku 1914 bylo z obce odvedeno na frontu 19 předčiských občanů. Jak zaznamenala kronika, bohudíky, nikdo z nich ve válce nepoložil život. V roce 1923 zemřeli na následky válečných útrap Václav Hladeček a Josef Fošenbauer.

Do roku 1920 byly obce Předčice, Dobšice, Třítím, Hněvkovice pravý břeh a Břehy jednou katastrální obcí, starostou byl Josef Brom z Předčic. Toto uspořádání však obyvatelům nevyhovovalo, zástupci jednotlivých obcí se usnesli, že požádají o rozdělení katastru. V roce 1922 se Předčice (tehdy pod názvem Přečice) osamostatnily, starostou byl zvolen Václav Novotný. V témže roce byl v obci založen ochotnický spolek Rozkvět.

Roku 1924 postavila obec hasičskému sboru novou zbrojnici na pozemku, jehož polovina patřila Františku Novotnému v č.p. 1 a druhá polovina Kateřině Rybákové č.p. 14, kteří pro tuto věc darovali obci své pozemky zdarma. V roce 1927 zaznamenal kronikář k 3. červnu obrovské krupobití, které se přehnalo Vltavotýnskem a zničilo v Předčicích veškerou úrodu. Roku 1929 byla zbořena stará kovárna a na jejím místě byla vystavěna nová. 

V průběhu II. světové války, v roce 1941, byla do obce zavedena elektřina. V  roce 1942 byla obec Předčice sloučena s Dobšicemi, Smilovicemi a Třítímí pod jednu obec s úředním názvem Dobšice. V témže roce  byl rekvírován pro válečné účely zvonek z místní kapličky.

Těsně před koncem II. světové války, v dubnu 1945, byly v obci ubytovány prchající německé jezdecké oddíly. Naštěstí po vyhlášení konce války bez veškerých problémů obec opustily. V obci byl zvolen Revoluční národní výbor a na počátku června pak pro správu obce první Místní národní výbor. Na podzim téhož roku odešli dva lidé z obce osídlovat pohraničí.

Roku 1946 se občané obce složili a objednali výrobu nového zvonku do obecní kapličky.

V roce 1949 se předčičtí ochotníci dohodli o přístavbě hostince, kde by si zřídili stálé jeviště a klubovnu. Na stavbě se účastnila celá obec, práce začaly v dubnu, 24. července byla stavba slavnostně předána svému účelu. Roku 1956 bylo v obci založeno JZD. V roce 1961 proběhlo celostátní sčítání osob a domů, v obci Předčice bylo napočítáno 29 domů se 117 osobami.

Roku 1964 byla sloučena JZD Předčice, Dobšice, Smilovice a Třítím. Střediskem se staly Dobšice. V roce 1970 bylo v Předčicích vybudováno obecní koupaliště. 

Roku 1971 byla sloučena zemědělská družstva Žimutice, Dobšice a Pořežany v jedno JZD s centrem v Žimuticích. V roce 1973 byla zahájena stavba silnice Týn nad Vltavou - Předčice, stavba byla dokončena v září roku 1975. V prosinci zahájil MNV Dobšice jednání s MNV Žimutice o sloučení obcí pod jeden MNV. Původně se počítalo s tím, že se k Žimuticím přičlení všechny obce, spadající pod MNV Dobšice, ale Předčičtí tuto variantu odmítli. Dne 1. ledna 1976 byla obec Předčice přičleněna k MNV v Týně nad Vltavou. 

K 31.12.1988 klesl počet obyvatel v obci na 64. Z celkového počtu 20 domů byly 3 neobydlené a 5 sloužilo k rekreačním účelům. Roku 1990 byla zbořena poškozená stará Boží muka při silnici k Týnu nad Vltavou a na jejich místě postavena nová. V roce 1991 byla obcím dána možnost osamostatnění - Předčice zůstaly nadále částí města Týn nad Vltavou, z okolních obcí se osamostatnily např. Bečice a Dobšice. V témže roce byl rekonstruován "Obecní dům" (bývalý hostinec). 

V roce 1994 vznikly z původního JZD Žimutice dvě nové společnosti - Agrodružstvo Žimutice a AG Vltavín. V roce 1996 byla zrekonstruována kaplička v obci. V témže roce byl založen hokejový klub HC Předčice.

V roce 2000 se konal 1. sjezd rodáků a přátel obce s bohatým kulturním programem, před kulturním domem byla na památku této události zasazena lípa. 

V současné době obec zaznamenává mírný nárůst obyvatelstva, stálých obyvatel žije v obci 87. Co se týče společenského života, v obci dodnes fungují tři organizace: Sbor dobrovolných hasičů, Český červený kříž a hokejový oddíl.