Památník Lety

Tábor Lety byl zprvu trestní pracovní tábor a později také sběrný tábor během 2. světové války, zřízený na okraji obce Lety v dnešním okrese Písek. Oficiální označení tábora se v závislosti na jeho funkci měnila. Tábor v Letech byl založen 8. srpna 1940 jako kárný pracovní tábor pro odsouzené vězně. Od 9. března 1942 byli ve sběrném táboře a od srpna 1942 v cikánském táboře v Letech vězněni lidé považovaní protektorátními úřady za Cikány, tedy především čeští Romové. 

Tábor měl kapacitu max. 600 osob, ale tento počet byl záhy překročen. V srpnu 1942 tady bylo internováno více než 1 100 mužů, žen a dětí. Hygienické, stravovací i ubytovací podmínky, v nichž tu byli nuceni žít, byly naprosto nevyhovující a vedly k vysoké nemocnosti a úmrtnosti vězňů. Mnoho obětí si vyžádala tyfová epidemie, která v táboře řádila na přelomu let 1942 - 1943. Zdejším pracovním táborem prošlo 1 309 lidí, z nichž 326 tady zemřelo. Asi čtvrtina vězňů se dočkala propuštění, případně utekla, zbývající skončili v koncentračním táboře v Osvětimi.

Tábor měl českou posádku i velení, byl po celou dobu své existence provozován protektorátními úřady a čeští četníci také sepisovali "Cikány, cikánské míšence a osoby žijící po cikánsku", zadržovali je a dopravovali do tábora. 

Na části území a v okolí bývalého tábora byl v 70. letech 20. století vybudován zemědělský podnik - velkokapacitní vepřín. V 90. letech 20. století byl u vepřína zřízen památník. Od té doby se také datují snahy vepřín odstranit a na jeho místě vybudovat památník obětem tábora. V srpnu 2017 vláda rozhodla o odkupu vepřína od jeho vlastníka, jeho následné demolici a vybudování památníku.