cz

Lomnický štít

04.09.2019

Lomnický štít je s nadmořskou výškou 2 634 m druhá nejvyšší hora Vysokých Tater a Slovenska. Nejvyšší horou je Gerlachovský štít s nadmořskou výškou 2 655 m. Vrchol již není přístupný po turistické stezce, je však možné využít lanovku ze Skalnatého plesa, nebo si zaplatit výstup s profesionálním horským vůdcem. Vrchol proto patří mezi nejnavštěvovanější vrcholy Vysokých Tater. Nachází se zde nejvýše položená meteorologická stanice na Slovensku.

V minulosti byl dlouho považován za nejvyšší štít Tater. Z vrcholu, jenž připomíná trojhrannou pyramidu převyšující okolí, vedou tři hřebeny:

- SZ směrem k Pyšnému štítu, Malému Pyšnému štítu, Spišskému štítu po Baranie sedlo a dále přes Baranie rohy k 3. Baraní strážnici, kde se napojuje jako rozsocha na hlavní hřeben Vysokých Tater

- SV, který vede přes Vidlový hřeben a Kežmarský štít, kde se rozděluje k Huncovskému štítu a přes Malý Kežmarský štít k Veleké Svišťovce

- jižním směrem, Lomnický hřeben vedoucí přes Lomnickou kopu, Lomnické sedlo, Velký Lomnický hrb, nad Zamkovského chatu až po Lomnickou vyhlídku.  

Trasa lanovkou z Tatranské Lomnice na Lomnický štít trvá 35 min. Cena za obousměrnou jízdenku z Tatranské Lomnice na Skalnaté pleso je 28 EUR pro dospělého, 24 EUR pro seniora. Trasa z Tatranské Lomnice a zpět až na Lomnický štít pak 49 EUR pro dospělého a 41 EUR pro seniora. 

Lanovka překonává na 1 867 m převýšení 861 metrů, přepravní kapacita je 50 osob / hod a čas trvání jízdy je cca 9 minut. Do kabinky se vejde max. 15 osob. Je tak nutná rezervace. Na Lomnickém štítu však můžeme strávit maximálně 50 minut. Po této době vás amplionem vyzvou k urychlenému nástupu zpět do lanovky.

Trasa lanovkou ze Skalnatého Plesa na Lomnické sedlo a zpět je pak za 8 EUR pro dospělého a 6 EUR pro seniora. Na vrchol je možné vyjít z Lomnického sedla jen s doprovodem horského vůdce. Cena horského průvodce z Lomnického sedla na Lomnický štít je 250 EUR / osobu (cena 300 EUR za 3 osoby, 270 EUR za 2 osoby). Cesta min. obtížnosti III.

První výstup - prvně na vrchol Lomnického štítu vylezl obuvník a amatérský horník Jakub Fábry (v období let 1760 - 1790) cestou přes Měděné lávky. První zaznamenaný turistický výstup provedl 16. srpna 1793 z Malé Studené doliny anglický lékař, přírodovědec a cestovatel Robert Townson během své cesty po zemích Rakouské monarchie. Robert Townson barometrickým měřením určil jen s malou chybou výšku Lomnického štítu (2 633 m.n.m). První zimní výstup na štít provedli Theodor Wundt a Jakob Horvay v roce 1891. 

Nejpopulárnější stěnou Lomnického štítu je jeho západní stěna, ve které vede řada populárních horolezeckých cest, od výstupů polských klasiků Stanislawského, Orlowského, Birkenmajera, přes pověstnou Hokejku, pojmenovanou podle převisu tvaru hokejky pro extrémní výstupy (Bonbónová cesta, Arnoldova cest, Šokuj Opicu). Další významnou stěnou je stěna jihovýchodní, kde je řada výstupů vhodných hlavně na zimu. 

Ze štítu je nádherný výhled na okolní vrcholy i podhůří. Malá a Vel´ká Studená dolina, po Tatranskej magistrále směrem k Doline Zeleného plesa Vel´ká Svišťovka, Dolina Piatich Spišských plies, Vel´ká Zmrzlá dolina, Skalnatá dolina, Medená kotlinka, Skalnaté pleso, Jahňací štít, Kežmarský štít, Pyšný štít, Skalnatá chata, Téryho chata, Zamkovského chata.

V minulosti byl Lomnický štít nazýván i Dedo. Současný název je odvozen od obce Vel´ká Lomnica, v jejímž katastru do roku 1947 ležel. 


My jsme se přímo na vrchol Lomnického štítu vypravily v sobotu 07.09.2019 hned ráno kolem deváté hodiny. Až v 11:20 hod jsme měly rezervaci na červenou kabinovou lanovku, a tak byl čas nejen na krátký výstup po červené turistické značce nad observatoř, ale i na naučnou stezku kolem Skalnatého jezera.

Tady mě máš Matko Přírodo !

Naučná stezka nás naučila, že: voda na Lomnickém štítě se vaří přibližně při 87°C, var však přesto trvá déle, protože je nutné používat tlakový hrnec (tzv. papiňák). Elektrická varná konvice se spolehlivě sama nevypíná. Největší náraz větru na Slovensku o rychlosti 78,6 m/s (283 km/h) byl naměřený na Skalnatém plese 29.11.1965. A do třetice - na Lomnickém štítě najdeme i nejvýše položenou botanickou zahrádku, kterou tvoří 22 rostlin, které můžeme vidět v jejich přirozeném prostředí. 

Nahoře držela bílá "poklička" z mraků skoro celý den. I když to chvílemi vypadalo, že se mraky rozestoupí, nebylo nahoře vidět dál, než jen na pár metrů, ale i to byl nezapomenutelný zážitek. 

Rovněž tak nejvýše položená botanická zahrada (i když při prvním pohledu v mracích na osm prázdných truhlíků jsme trochu znejistily :-)