Ukažte mu, kudy tudy, Cecílie ... My jely přes Vodňany ...

Vodňany jsou město v okrese Strakonice na řece Blanici asi 30 km severozápadně od Českých Budějovic. Město je známé svou rybářskou a rybníkářskou tradicí. 

Město Vodňany vzniklo jako osada u zlatonosných rýžovišť, podle archeologických nálezů na přelomu 12. a 13. století. Přemyslovci, počínaje Václavem I., se v zakládání svých fundací zaměřili na jihočeské oblasti, kde byl jejich vliv do té doby malý. Přemysl Otakar II. snahu svého otce znásobil, chtěje královskou moc posílit vůči mocnému rodu Vítkovců. Vodňany nesou shodný půdorys s jím zakládanými městy jako jsou České Budějovice, Písek nebo Bechyně. O založení města se nedochovaly žádné doklady, ale vzhledem ke shodnému půdorysu, pravidelné uliční síti a systémovými kroky stejnými jako u dalších založení lze předpokládat, že zakladatelem města byl právě Přemysl Otakar II. 

Roku 1327 král Jan Lucemburský zmínil mimo jiné také obyvatele obce Budnana. Jako královské město jsou Vodňany uvedeny v roce 1336 v privilegiích, které městu udělil Jan Lucemburský. Město později proslulo jako jedno ze středisek jihočeského rybářství. Již roku 1400 toto město ještě s Pískem a s Českými Budějovicemi tvořilo oporu královské moci v jižních Čechách. O dvacet let později je dobyl Jan Žižka a poté se přidalo k husitům. Ve 2. pol. 15. století se začaly zakládat rybníky, které jsou dnes typickým znakem okolní krajiny. 

Během česko-uherských válek byl na město kvůli loajalitě Jiřímu z Poděbrad dne 19. nebo 20. července 1468 podniknut útok vojska katolické Zelenohorské jednoty, vedené Janem I. Konopišťským ze Šternberka a Jindřichem IV. z Hradce, který vedl k porážce vodňanských bitvu u Kraví hory nedaleko od města. Vodňany byly následně vypleněny.

Na území Vodňanských Svobodných Hor mezi Bavorovem a Vodňany se těžily drahé kovy. V roce 1547 byly Vodňany povýšeny na královské horní město a tuto skutečnost dokládá i městský znak. Na počátku třicetileté války bylo město vypleněno, připraveno o majetek a v roce 1623 zastaveno donu Baltazarovi de Marradas, který je brzy prodal Schwarzenberkům. Vyplacením zástavy město 1705 opět získalo svobodu. Podle městské kroniky v letech 1722, 1757 a 1781 propukly ve Vodňanech požáry, kterým podlehlo mnoho domů i významných historických památek. Rozšíření města v polovině 19. století si vyžádalo zboření městských bran a opevnění tvořeného vodním příkopem, parkány a několika čtvercovými baštami.  

V roce 1900 dosahoval počet obyvatel Vodňan 4 412, o deset let později to bylo 4 609. Rozvoj města umožnila hlavně železnice (Železniční trať Číčenice - Nové Údolí). Díky ní přišel do jihočeského města průmysl. Vodňany však neměly štěstí na hlavní železniční trať, která se městu obloukem přes Číčenice vyhnula.

V roce 1945 probíhala okolo Vodňan demarkační čára. Ve Vodňanech byly jednotky americké armády. Dne 12. května 1945 se v místní spořitelně setkali sovětští generálové Tichonov a Masovčuk s americkým generálem Brownem. 

Na rohu ulic Husova a Písecká stojí děkanský kostel Narození Panny Marie, který je písemně uváděn od roku 1317. V základech a presbytáři je dochovaná gotická stavba. V letech 1894 - 1897 se uskutečnila novogotická přestavba chrámu do současné podoby podle plánů Josefa Mockera. Kostel dostal nové oltáře, nástěnné malby a okenní sklomalby byly vytvořeny podle kartonů Mikoláše Aleše (které se dochovaly v muzeu, stejně jako zbytky barokního zařízení). Křížovou cestu namaloval akad. malíř Josef Bosáček. Věž je vyoská 64 metrů a je v ní zavěšeno 6 zvonů, nejstarší z nich - Marek - byl odlit roku 1725. 

Uprostřed náměstí Svobody stojí kašna barokního původu, přestavěná roku 1928, alegorickou sochu Svobody vytesal Josef Kvasnička, na pilíři jsou štítky s emblémy rybářství, zemědělství a průmyslu. 

V blízkosti kašny stojí replika rumpálové pumpy, která zde dříve stávala.

V parku je socha Jana Žižky z Trocnova.

Bavorov

Bavorov leží u řeky Blanice v okrese Strakonice. Městečko Bavorov bylo založeno na trase Zlaté stezky spolu s převážně dřevěným hradem v poslední čtvrtině 13. století Bavorem III. ze Strakonic. Po založení blízkého hradu Helfenburku jako nového sídla panství byl zdejší hrádek opuštěn a zanikl beze stop. Od roku 1334 byl Bavorov majetkem Rožmberků, kteří mu udělili právo měst královských, od roku 1593 v držení města Prachatice, kterému byl po Bílé hoře roku 1620 zkonfiskován, zbaven všech privilegií a prodán Eggenberkům, v roce 1719 přešel dědictvím na Schwarzenberky. Původní historická zástavba byla z větší části zničena při několika velkých požárech v 19. století.

Historické jádro města je městskou památkovou zónou. 

Dominantou města a jednou z nejvýznamnějších gotických staveb jihočeského gotického stavebnictví  je kostel Nanebevzetí Panny Marie. Postaven byl Joštem, Petrem, Oldřichem a Janem z Rožmberka v polovině 14. století z nelícné žuly, krov má břidlicovou krytinu. Kostel samotný je tvořen trojlodní obdélnou sítí sklenutou na čtyři pilíře a polopilíře. Dále je tvořen polygonálně uzavřeným kněžištěm, na jehož severní straně leží menší ze dvou věží, zvaná "Rožmberská", je tam šnekové schodiště a sakristie (která bývala původně kaplí). Druhá, vyšší věž stojí jihozápadně vedle hlavního vstupu do kostela. Dva břidlicové krovy jsou spojeny zděným štítem s křížovou kytkou, krov ležící nad presbytáři je nižší než krov nad příčnou a podélnou lodí. U vstupu na nádvoří kostela je krucifix nadživotní velikosti se sochou Ježíše Krista. Pozemek je obehnán plotem a s budovou Římskokatolické farnosti Bavorov ho spojuje most.

Na východní straně vystupuje jednopatrová kaple Anděla strážce, jedná se o věžovitou stavbu. Nad dvojnosným oknem se nachází okno střelnicové. V přízemí ke kapli přiléhá čtvercová kobka s obdélným oknem. Ke druhé straně kaple přiléhá kostnice. Do kruhové části kostnice vede sedm štíhlých, špaletovaných okýnek. K východní části transeptu je přistavěna starší kaple Božího Hrobu, která byla při pozdějších opravách barokizována.