Kozí hrádek
Kozí hrádek je zřícenina gotického hradu asi 2,5 km východně od Sezimova Ústí v okrese Tábor. Nachází se na ostrožně na levém břehu Kozského potoka v nadmořské výšce asi 405 m. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka a pro svou spojitost se životem církevního reformátora Jana Husa byl dne 30. března 1962 prohlášen za národní kulturní památku.
První zmínky o Kozím hrádku pocházejí z roku 1377, kdy byl v držení Vlčka z Kozího. Potom jej získal Jan z Hardeka, od roku 1391 Jindřich z Hradce a od roku 1406 Vilém z Újezda.
Jeho synové Jan a Ctibor z Kozího na hrad pozvali kazatele a reformátora mistra Jana Husa, který zde pobýval na podzim roku 1412 a od jara 1413 do jara 1414. Jan Hus na hradě a v jeho okolí kázal, věnoval se práci na svých dílech. Dokončil zde svou významnou Postilu a sepsal například traktáty O svatokupectví, O církvi nebo spis O šesti bludiech. Z jihu Čech odešel 15. července 1414 na hrad Krakovec na Rakovnicku, odkud v říjnu odcestoval do Kostnice, kde byl za své názory 6. července 1415 upálen.
V roce 1438 hrad vyhořel pravděpodobně během vojenského tažení Albrechta II. Habsburského, kdy mělo vojsko při obléhání Tábora ležení u nedaleké obce Měšice.
V roce 1542 je v zemských deskách o majetku táborském zápis: Kozí hrad pustý. Celá staletí sloužil v širším okolí pouze jako zdroj stavebního kamene, postupně se zanášel zeminou a v terénu vznikla kamenitá homole zarostlá stromy a keři. Po roce 1886 se začalo s odkrýváním zbytků věže, zejména zásluhou historika Augusta Sedláčka, pak táborského akademického spolku Štítný. Většího pokroku při odkrývání zbytků hradu však bylo dosaženo, až kdy se v roce 1899 odkrývání trosek na plných 10 let ujal nadšený archeolog Josef Švehla (1861 - 1934), řídící učitel ze Sezimova Ústí. Odkryté torzo Kozího Hrádku bylo v první polovině 20. století odborně prozkoumáno a zakonzervováno a po roce 1970 proběhly další památkové úpravy. Po opravných pracích na zbytku zdiva i okolním terénu je dnes zřícenina v dobrém stavu a přístupná veřejnosti.
Hrádek - hrádky byly podobně jako hrady situovány mimo vesnice, ale velikostí a významem se mnoho nelišily od tvrzí, menších opevněných sídel budovaných drobnými šlechtici. Hrádky bývaly vybaveny valy a hradbami, jejichž obrannou funkci zesilovaly přirozené podmínky opevnění, což mohla být vyvýšenina, bažina či vodní tok.
Ostrožna - nejen hrady, ale i města byla často stavěna na ostrožně, tedy protáhlé plošině, která je z boků vymezena prudce klesajícím svahem. Ostrožní poloha je výhodná, protože ji ze tří stran přirozeně chrání vysoké svahy, často obtékané meandrem řeky. Kozí hrádek stával na ostrožně nepravidelného oválného tvaru nad levým břehem Kozského potoka nedaleko Sezimova Ústí. Základní plocha sídla nepřesahovala rozměry 30 x 60 metrů.
Opevnění - Kozí hrádek byl chráněn dvojitým prstencem hradebních zdí. Vnitřní hradba obepínající obytnou věž měla šíři 150 až 170 cm a v ní byla branka vedoucí k obytné věži. Ke vstupní bráně ve vnější hradbě se přicházelo po dřevěném mostě, který byl postaven ve výši 9 metrů nad hradním příkopem a byl zakončen mostem padacím. Vodní příkop kolem hradu dosahoval šířky až 20 metrů. Opevnění hradu doplňoval hliněný val nad vodním příkopem a mohutné dřevěné palisády umístěné přibližně v místech, kde se nyní nachází dřevěný most.
Věž - bývala stavěna tak, aby byla schopna zcela samostatné existence i obran. Hradní věž mohla být ryze obranná a sloužit obráncům jako poslední útočiště, nebo obytná, zvaná donjon, jejíž vnitřní prostory byly uzpůsobeny ke stálému obývání. Kozí hrádek je ukázkou rozvinuté formy hradu donjonového typu. Do obytné věže o rozměrech 18 x 15 metrů se vstupovalo přes můstek vedoucí z hradebního ochozu. Nejspíše šlo o dvou až tří patrovou budovu krytou střechou s prejzy, na jejímž vrcholu byla postavena vížka se zvonem.
Provozní a hospodářské budovy - mimo obytnou věž stály v areálu další provozní a hospodářské budovy. K hradní bráně přiléhalo zřejmě obydlí strážného. Sousedící strážnice a kuchyně se nacházely na prvním nádvoří. Od obytné věže byla úzkou uličkou oddělena hospodářská budova o dvou místnostech, z nichž menší sloužila jako sýpka. Hrad byl na několika místech podsklepen. V předhradí byl nalezen kus kotle a spálený slad na místě pivovaru a maštal pro koně, tehdy nazývané konice.
Hradní studna - vlastní zdroj vody byl pro existenci hradu klíčový při obléhání. Studna na Kozím hrádku je tesaná ve skále a dosahuje hloubky 18,5 metru.
Nádvoří - otevřený prostor ohraničený budovami či hradbami. Kozí hrádek měl dvě nádvoří. Hradní branou se vstupovalo do nádvoří prvního, obytná věž stála na druhém nádvoří.
