Kdyně

27.06.2019

Kdyně (německy Neu Gedein) je malé město v Plzeňském kraji. Samotná Kdyně je rozdělena na dva historické celky Starou Kdyni a (Novou) Kdyni. Toto rozdělení vzniklo po vyhoření původní Staré Kdyně a vybudování obce od základů znovu. 

V těchto místech se poprvé připomíná sídliště k roku 1384, patřilo pánům z Rýzmberka. K roku 1508 se uvádí městečko, šlo však o pozdější Starou Kdyni, která v pol. 16. stol. vyhořela. K roku 1586 se připomíná dnešní Kdyně, která také patřila pánům z Rýzmberka, od roku 1697 hrabatům ze Stadionu a roku 1840 získala městská práva. V letech 1850 - 1949 zde sídlil okresní soud.

Od konce 17. stol. byla Kdyně panstvím rodiny Stadionů. Stala se významným střediskem textilního průmyslu, roku 1678 zde byla založena první textilní manufaktura v Čechách, která v pol. 18. stol. zaměstnávala 500 pracovníků a na 6 000 domácích dělníků a byla tak největším zaměstnavatelem v západních Čechách. 

V roce 1945 byla Kdyně osvobozena americkou armádou.

Kdyňské strojírny v 50. - 80. letech 20. století vyráběly textilní stroje. Zdejší zaměstnanec František Šlegl (1921 - 1979) zde vyvinul vlastní stroj pro šití netkané tapisérie, který si dal pod označením Arachné roku 1967 patentovat. Tapisérie zhotovované touto strojní výrobou se nazývaly aradecor (oproti patentu z brněnské továrny Vlněna, který se nazýval artprotis). Po zrušení továrny stroj získala výtvarnice Milada Hynková.

Z pamětihodností zmiňme kostel sv. Mikuláše, synagogu a zámeček.

Nejstarší zprávy o kostelu sv. Mikuláše pochází z 2. pol. 14. stol. Z původní stavby jsou zachovány fragmenty v budově kostela a části kostelní zdi. V 18. stol. byly provedeny významné stavební úpravy, věž byla zvýšena a opatřena cibulovou bání, loď prodloužena a stavba rozšířena. Ke kostelu neodmyslitelně patří nedaleko umístěná budova fary. Kostel sv. Mikuláše byl vždy kostelem farním, filiálním (vedlejším) kostelem byl kostel sv. Jiří v Koutě na Šumavě.    

Nedaleko náměstí je umístěna zachovalá synagoga pocházející z 2. pol. 19. stol. Synagoga ve Kdyni byla vystavěna v novorománském slohu a je jednou z nejzachovalejších staveb svého druhu v Plzeňském kraji. Na základě návrhu Památkového ústavu v Plzni ji prohlásilo Ministerstvo kultury za národní kulturní památku. 

Nedaleko kdyňské fary se nachází budova Zámečku (takto nazýván od roku 1796), historické budovy postavené na místě bývalého panského dvora majitelů Rýzmberského panství. Od druhé pol. 17. stol. se v budově střídali úředníci a statkáři. V roce 1903 byl objekt zakoupen Čeňkem Rendlem a přebudován na pension. V současné době je v budově umístěno pohostinství.

Na náměstí se nachází radnice z 19. stol. a secesní budova školy z roku 1893. V okolí Kdyně se nacházejí zříceniny hradů Rýzmberk a Nový Herštejn a zaniklý hrad Příkopy, nad Kdyní pak stojí rozhledna Koráb z 80. let 19. stol. 

Bývalý Hotel Modrá Hvězda ve Kdyni, dříve přezdívaný Bubák podle někdejšího majitele a hoteliéra Františka Bubáka, byl němým svědkem mnoha dramatických událostí. Stýkali se tu odbojáři jak druhého protifašistického, tak třetí protikomunistického odboje. Patřil mezi ně např. Stanislav Liška, kterému byl udělen "Junácký kříž" za obranu vlasti během protektorátu, a který musel hrát v rámci Akce Kámen dvojí roli - v jednom ze zdejších pokojů v prvním patře musel převzít prominentní uprchlíky, a pak je přivést na falešnou hranici, rovnou do rukou StB. Svoji "úřadovnu" tu měl také Ota Tulačka, bývalý člen ilegálního národního výboru ve Kdyni, zaměstnanec Kdyňských přádelen a organizátor ilegálních přechodů.

Dnes bývalý hotel funguje jako Městské kulturní středisko s expozicí Akce Kámen.