Hrado-zámecká noc ve Veltrusích

27.08.2022

Netradiční kostýmovaná noční prohlídka zámku Veltrusy s názvem "Neklidná noc". Tak zněl nadpis několika stránek deníku majitele zámku Veltrusy hraběte Jindřicha Chotka. 

Příběh, který se zde odehrává, je jako z románu ...

Jindřich Chotek se narodil 26. května 1802 v Praze do starého šlechtického rodu jako jediný syn hraběte Jana Nepomuka Chotka a jeho manželky Marie Isabely, rozené hraběnky z Rottenhanu, dědičky panství Jemniště. Vychováván byl osobně svými rodiči, po absolvování gymnázia v Praze studoval tři roky filozofii a práva na Karlově univerzitě, po roce 1825 pokračoval ve studiu ještě na univerzitě ve Vídni. V roce 1825 vstoupil do státních služeb, nejprve působil u dolnorakouské zemské vlády, poté ve Vídni a v roce 1827 byl na vlastní žádost přeložen ke krajskému úřadu do Berouna. V roce 1830 absolvoval kavalírskou cestu do Itálie a na Sicílii, jeho společníkem byl baron Kristián Koc z Dobrše. V roce 1831 byl jmenován císařským komorníkem. Byl též držitelem čestné dědičné hodnosti nejvyššího dveřníka v Dolním a Horním Rakousku, kterou získali předkové v 18. století, a indigenátu v Uherském království. Správu rodového majetku fakticky převzal až v roce 1830 (fideikomis Jeviněves-Veltrusy a alodiální panství Nové Dvory; fideikomis =  svěřenství pozůstalostního řízení a jde o nezcizitelný majetkový soubor, jehož vlastnictví náleží všem čekatelům svěřenství, např. nejstarší žijící potomek zakladatele svěřenství a alodium = staré označení pro úplné vlastnictví nemovitostí a statků, s nimiž mohl alodiální vlastník nakládat zcela volně, původně dokonce aniž by platil daně. Alod je tedy protikladem feudálního držení, jež zůstávalo ve vlastnictví leníka, podmíněného držitele půdy). Kromě výše zmíněných byla značně neutěšená hospodářská situace i na zámku Kačina a v souvislosti s budováním rozsáhlých parkových komplexů s množstvím menších staveb ve Veltrusích a Nových Dvorech (zde je rodová hrobka). Jindřich Chotek se zaměřil především na chov ovcí a pěstování cukrové řepy, na kterou navazovalo průmyslové zpracování. V Nových Dvorech zřídil pivovar, pilu, cukrovar a lihovar. Účastnil se aktivně veřejného života. V letech 1851 - 1861 byl místopředsedou Společnosti Muzea Království českého a Matice české. Pro dobročinné skutky byl jmenován v Kutné Hoře a v Nových Dvorech čestným občanem (zvláště při epidemii cholery v roce 1836). 

V roce 1831 (v den narozenin své budoucí manželky) uzavřel sňatek s hraběnkou Karolínou Aloisií z Eltzu, která se narodila 12. července 1810 v Madridu. Byla to dcera diplomata hraběte Emmericha z Eltzu (1765 - 1844), rakouského velvyslance ve Španělsku. Svatba se konala v chrámu sv. Mikuláše v Praze, oddávajícím knězem byl Jindřichův strýc, pozdější olomoucký arcibiskup Ferdinand Maria Chotek.

Karolína Aloisie se později stala c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. 

Marie Terezie a František Lotrinský, kteří zde Chotkovi navštívili
Marie Terezie a František Lotrinský, kteří zde Chotkovi navštívili
děti Marie Terezie a Františka
děti Marie Terezie a Františka

Z jejich manželství se narodilo sedm dětí, kterým rodiče dopřáli kvalitní výchovu, v polovině 50. let 19. století se u Chotků jako učitelé kreslení a hudby uvádějí malíř Eduard Herold a sbormistr František Kaván.  

Potomstvo:

  • 1. Rudolf Karel (1832 - 1894), c. k. komoří, dědičný člen rakouské Panské sněmovny, poslanec českého zemského sněmu, starosta okresního zastupitelstva v Kutné Hoře, majitel velkostatků Veltrusy a Nové Dvory, I. ∞ 1858 Marie hraběnka z Auerpergu (1837 - 1888), II. ∞ 1894 Klaudie baronka Gudenusová (1871 - 1949)
  • 2. Emerich (1833 - 1911), c. k. komoří, dědičný člen rakouské Panské sněmovny, majitel velkostatků Veltrusy a Nové Dvory (od 1894), ∞ 1869 Julie Marie Henrietta hraběnka z Thun-Hohensteinu (1848 - 1889)
  • 3. Ferdinand (1835 - 1836)
  • 4. Ferdinand Tadeáš (1838 - 1913), c. k. komoří, poslanec českého zemského sněmu, okresní hejtman v Týně nad Vltavou, starosta okresního zastupitelstva v Sušici, majitel velkostatku Volšovy, ∞ 1869 Josefína hraběnka Sweerts-Sporck (1848 - 1924)
  • 5. Isabela (1842 - 1857)
  • 6. Arnošt Antonín (1844 - 1927), c. k. generálmajor, tajný rada, komoří, dědičný člen rakouské Panské sněmovny, nejvyšší hofmistr arcivévodkyně Alžběty, majitel velkostatků Veltrusy a Nové Dvory (od 1911)
  • 7. Karolína Isabela (1846 - 1933), ∞ 1867 Emanuel Maria hrabě Thun-Hohenstein (1836 - 1888), c. k. komoří, rytíř Maltézského řádu

Jindřichova mladší sestra Sidonie (1805 - 1890) byla po matce dědičkou panství Jemniště, které v roce 1829 prodala svému strýci hraběti Jiřímu Buquoyovi. Později byla dámou Řádu hvězdového kříže a v roce 1832 se provdala za hraběte Bedřicha Dominika z Fünfkirchenu (1805 - 1867), c. k. komořího a rytmistra.

V generaci Jindřichových bezdětných synů vymřela tato větev Chotků v roce 1927 a ze sňatku nejmladší dcery Karolíny odvodili své dědické nároky na Veltrusy a Nové Dvory spříznění Thun-Hohensteinové. 

Příběh začíná tím, že Jindřich Chotek si do svého deníku zapisuje, že jeho žena je velmi nemocná a má velký strach o její život. Neví, co by si bez ní počal. Jejich doktor mu sdělí, že Karolína má nádor na žaludku. I když jí tuto diagnózu neřeknou, sama ví, že se blíží její poslední hodinka. Když je rodina v neděli v kostele na mši, nechá si zavolat kněze ke zpovědi. Rodina o ní pečuje do posledních chvil. Postupně už velmi málo jí i pije (ale chuť na pivo měla). Karolína zemřela dne 23. srpna 1862 v Praze ve věku 52 let. Její manžel Jindřich Chotek nesl její smrt velmi těžce a svou manželku následoval o dva roky později, zemřel na Štědrý den 24. prosince 1864, také v Praze.

Činnost nejvyššího purkrabího Karla Chotka (1783 - 1868), prastrýce Jindřicha Chotka, dodnes připomínají názvy Chotkova ulice a Chotkovy sady na území pražských Hradčan a Malé Strany a spojuje Klárov na Malé Straně s Letnou.