Horní Lysečiny, Horní Albeřice
Dolní Lysečiny jsou malá vesnice, část obce Horní Maršov v okrese Trutnov. V roce 2009 zde bylo evidováno 39 adres a v roce 2001 zde trvale žilo 16 osob. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1541.
Na severním okraji Dolních Lysečin je Lysečinská skalní jehla - cca 8 metrů vysoká skalní jehla, která vznikla selektivním zvětráváním vápence.
Pamětihodnostmi jsou Dolní a Horní most přes Albeřický potok a venkovský dům č.p. 8.
Nad Dolními Lysečinami jsou Horní Lysečiny. V roce 2009 zde bylo evidováno 34 adres a v roce 2001 zde trvale žilo jen 5 obyvatel.
V obci je kaplička.
Naproti Lysečinské skalní jehle je Penzion Svatý Hubert - bývalá podniková chata SSŽ, kde jsem jako dítě strávila jednu letní dovolenou.
Přes Lysečinské Boudy se dostaneme do krasové oblasti Horních Albeřic. Lysečinskou boudu, která je dnes opět v provozu, založil v roce 1926 Ignaz Kneifel, jenž před I. světovou válkou pracoval na Hamplově boudě pod Sněžkou na slezské straně Krkonoš. Pocházel z Velké Úpy a byla to poměrně úspěšná rodina. Na hřebenových boudách pracovaly jeho sestry, starší bratr Emil provozoval letní boudu na Lučinách, na jejímž místě vznikla známá Kolínská bouda. Prodal ji Klubu československých turistů. Původní majitel Lysečinskou boudu provozoval až do II. světové války, po odsunu sudetských Němců sem nastoupil národní správce. Ignaz Kneifel s manželkou a dalšími obyvateli Horních Lysečin odjeli v roce 1946 transportem do ruské okupační zóny v poraženém Německu. Boudu získalo ministerstvo zahraničních věcí a v dalších letech sloužila jako podniková chata. Vystřídalo se tam několik správců. Regulérní turistická chata se z ní stala až po roce 1989, pak několik let chátrala, ale v současné době má nového majitele, který ji postupně opravuje.
Horní Albeřice jsou rovněž částí obce Horní Maršov. V roce 2020 zde bylo evidováno 59 adres a žije zde trvale 11 obyvatel.
První písemná zmínka o obci pochází již z roku 1297. V roce 1779 putoval císař Josef II. v doprovodu generálů Laudona a Wurmsera z Maršova přes Albeřice na Malou Úpu a dál do Velké Úpy a mapoval vojenský terén. Od místních obyvatel se dozvěděl, že se tady ve velké míře pašovalo, proto zde nechal zřídit stanici finanční stráže, jež zde fungovala do roku 1949 a připomíná ji historická budova Staré celnice z roku 1844.
V Albeřicích se těžil vápenec a díky vzniklým lomům a jejich podmínkám se zde vyskytují vzácné druhy rostlin a živočichů. Lomy jsou vyhlášeny chráněnou přírodní památkou pod názvem Albeřické lomy.
Historii údolí je věnována expozice v Muzeu Vápenka. Jedná se o osmibokou dřevěnou nástavbu kopírující přesně původní kamenný tvar vápenky. Ta pochází z 19. století. Muzeum spravuje informační centrum Veselý výlet v Horním Maršově - Temném Dole, které návštěvníkům zapůjčuje klíče. V muzeu jsou fotografie a popisky dokumentující historii regionu.
Kamennou věž vápenné pece nechal postavit na místě starší vápenky hospodář Lamer někdy okolo roku 1870. Základy Lamerova hospodářského stavení jsou patrné vlevo od pěšiny k hlubokému Bischofovu lomu s Albeřickou jeskyní na samém dně.
Všechny čtyři klenuté chodby do vápenky zasypala hlušina z následné těžby. Po zpřístupnění čelní chodby jsou z topeniště vidět další tři zaslepené vstupy, které umožňovaly kontinuální provoz seshora plněné vápenky.
Dřevěná nástavba byla provedena v letech 2007 - 2011 tradičními tesařskými postupy. Vyměření proběhlo středověkou nedestruktivní metodou modelových kružnic. Věšadlový krov spojuje osm ramenátů a po obvodu kruhové táhlo.
Expozice pomocí tří stovek vyobrazení a čtyřjazyčných textů propojuje příběhy krajiny, vybraných staveb, rodin a místních osobností v kapitolách I. Osídlení, II. Hospodáři, III. Stavby, IV. Politika, V. Chalupáři, VI. Příroda, VII. Krajina a VIII. Vápenka 2011.
Poblíž obce se nachází nejrozsáhlejší krasové území v Krkonoších. Na konci bývalého Bischofova lomu, u hranic s Polskem, se nachází vstup do, pro veřejnost nepřístupné, Albeřické jeskyně, jejíž součástí je největší podzemní jezero v ČR. Průměrná teplota se v létě pohybuje okolo 7 °C.
Nedaleko odtud je další zajímavost - Celní cesta. Podle starých map představovala Celní cesta jedinou průjezdnou cestu z Českého království do Slezska vedenou přes Krkonoše. Roku 1620 tudy odcházeli do exilu místní protestanté a nejspíš tudy také z kostela v Horním Maršově utíkal luteránský kněz Zacharias Schmeidt se svými farníky před jezuity.
Původně vedla přes albeřické sedlo, později lysečinským a albeřickým údolím. V původní podobě se zachoval pouze kilometrový úsek od celnice k přechodu do Slezska. Cesta je vedena po hřebeni k hraničnímu přechodu do Polska a lemují ji aleje jasanů a jeřábů. Na konci cesty stojí boží muka s kalichem a je odtud výhled na Sněžku a okolí. Na místě bývalé celnice byl vystavěn hotel a restaurace. Cesta spojovala Horní Albeřice s polským Niedamorówem.
V prostoru Celního lomu se nachází vchod do Krakonošovy jeskyně, která byla objevena v roce 1974. Svojí délkou 50 - 100 metrů je druhou nejdelší jeskyní v oblasti. Vchod ústí ve střední části severní stěny, odtud vedou dvě chodby k horní části jeskyně. Hlavní chodba má korozí charakter. Ve střední části je sintrová výzdoba. Jeskyně nebyla prozkoumána a pro veřejnost je tak nepřístupná.