Hořín

Hořín leží 2 km západně od Mělníka. Dnes jsou součástí obce i Brozánky, Vrbno a Zelčín.  

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1336. Vesnice Hořín s celým mělnickým panstvím patřila císaři Ferdinandovi III., který ji v roce 1646 dal do zástavy hraběti Heřmanu Czerninovi (1576 - 1651). O necelých 40 let později Czerninové z Chudenic získali panství do dědičného vlastnictví.

V obci Hořín byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: obchod s cukrovinkami, hostinec, kolář, 2 kováři, obchod s lahvovým pivem, rolník, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek Lobkowitz, zahradnictví.

V červnu 2013 byla obec těžce poškozena velkou povodní na Labi a Vltavě, kdy voda vysoko přelila místní protipovodňovou hráz.

Pamětihodnosti: 

- zámek Hořín - původně lovecký zámeček, který v roce 1696 podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho nechal postavit vyslanec ve Varšavě Heřman Jakub Czernin z Chudenic (1659 - 1710). V roce 1701 k němu byly připojeny stáje a jízdárna. V letech 1713 - 1720 byl architektem Františkem Maxiliánem Kaňkou přestavěn na výstavné barokní sídlo pro Františka Josefa Czernina (1697 - 1733), od roku 1716 nejvyššího číšníka Království českého a od roku 1721 nejvyššího dvorského sudího. V letech 1736 - 1746 byl v rokokovém stylu přestavěn architektem Janem Kristiánem Spannbruckerem, který zámku vtiskl současnou podobu. Jeho dílem jsou boční křídla, pavilony a hospodářské budovy, zemřel však dříve, než byla přestavba zcela dokončena. Během rekonstrukce zemřel i majitel František Antonín Czernin z Chudenic (1710 - 1739), který se oženil s Marií Izabelou de Merode de Westerloo, vdovou po svém bratru Františku Josefu. V úpravách zámku (zámecká kaple) pokračoval architekt Anselmo Lurago. Interiéry byly dokončeny až roku 1763. V konečné podobě je hlavní budova dvoupatrová s převýšeným středním rizalitem a mansardovou střechou. Prostřednictvím věna Marie Ludmily Czerninové (1738 - 1790), která se v roce 1753 provdala za knížete Augusta Antonína z Lobkowicz (1729 - 1803), se zámek dostal do majetku rodu Lobkowiczů a ti ho vlastnili až do roku 1948, kdy jim byl znárodněn. V 2. pol. 20. století byl zámek využit ke školským účelům. Po sametové revoluci byl zámek navrácen mělnické větvi Lobkowiczů. Zámek byl poničen během povodní v létě 2002. V současnosti je veřejnosti nepřístupný. Zámecký park sahá až k plavebnímu kanálu. Původní francouzská zahrada byla zničena povodní v roce 1784, architekt Václav Skalník, který se proslavil jako projektant parků v Mariánských Lázních, ji na počátku 19. století upravil ve stylu přírodně krajinářského parku o rozloze 10 hektarů. Na něj ještě navazuje obora. K ceněným dřevinám patří jinan dvoulaločný, největší v Čechách, a také javor monspesuánský.

- výklenková kaplička Nejsvětější Trojice se nachází na návsi

- pohřební, případně hřbitovní kaple Lobkowiczů, kaple Nejsvětějšího jména Ježíšova z roku 1826. Je osmiboká, stojí na vyvýšeném místě Hořínského hřbitova. V půlkruhu ji obklopuje pohřebiště členů mělnické větve rodu Lobkowiczů od dob knížete Augusta Antonína Josefa (1729 - 1803). Kaple je chráněna jako kulturní památka. Současným majitelem je Jiří Lobkowicz (nar. 1956)

- socha sv. Anny stojí u školy

- myslivna č.p. 40

- zdymadlo Hořín na laterálním plavebním kanále Mělník - Vraňany s přepadem 8,5 metru, což z něj dělá nejvyšší plavební stupeň v úseku Praha - Mělník. Do provozu bylo uvedeno v roce 1905. Je chráněn jako technická památka.

Významnými osobnostmi byli:

- Václav Josef Rosenkranz (1797 - 1861), místní učitel a český obrozenecký skladatel

- Jan Nepomuk Augustin Vitásek (1770 - 1839), hudební skladatel, klavírista, varhaník, sbormistr, hudební teoretik a pedagog

- Karel Skalník (1802 - 1880), umělecký zahradník