cz

Goethova vyhlídka

30.09.2019

Goethova vyhlídka je 42 metrů vysoká rozhledna s výletní restaurací, postavená podle projektu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera, tyčící se na Výšině věčného života nad Karlovými Vary v nadmořské výšce 636,4 metru.

Vyhlídka byla postavena mezi lety 1888 až 1889. Podnět ke stavbě dala arcivévodkyně Štěpánka Belgická, snacha císaře Františka Josefa a císařovny Alžběty Bavorské (zvané Sissi). Arcivévodkyně se během své procházky na výšinu vyjádřila, že by bylo místo příhodné pro stavbu rozhledny, čemuž se bezprostředně snažil vyhovět tehdejší starosta Karlových Varů, Eduard Knoll. Podobnou myšlenku již dříve vyjádřil i německý básník Johann Wolfgang von Goethe. 

Rozhledna měnila opakovaně během své historie různá jména. Původní název Stefaniewarte nesla podle iniciátorky stavby arcivévodkyně Štěpánky Belgické. Po vzniku samostatného Československa byla vyhlídka přejmenována po Adalbertu Stifterovi na Stifterovu rozhlednu. Po druhé světové válce nesla rozhledna od roku 1945 název Stalinova rozhledna. Součásný název získala Goethova vyhlídka v roce 1957. 

Zpočátku oblíbený cíl lázeňských hostů začal po druhé světové válce chátrat. V roce 1960 byla rozhledna uzavřena, po rekonstrukce v 70. letech 20. století byla opětovně otevřena včetně restaurace. Koncem 90. let 20. století byla vyhlídka uzavřena a začala pustnout. Město Karlovy Vary se snažilo rozhlednu zprovoznit, a za tímto účelem ji pronajalo. Po rekonstrukci následovalo v roce 2004 otevření restaurace včetně vyhlídky, ovšem již v roce 2006 byla restaurace s rozhlednou opět uzavřena pro obtížnou přístupnost a vzdálenost od lázeňského města. V roce 2017 započala dlouhou dobu odkládaná rekonstrukce vyhlídky. V prostorách vyhlídky by mohlo vzniknout muzeum rozhledem Karlových Varů. Nelze ji prozatím využít ke komerčním účelům a obohatit ji o původně plánovanou kavárnu, protože rekonstrukce byla financována z dotace. Rozhledna je přístupna veřejnosti od 3. května 2019. Zvýšit turistickou atraktivitu by do budoucna mohla také bobová dráha, která by začínala u Goethovy vyhlídky. V blízkosti rozhledny byla vybudována tříkilometrová Stezka strašidel, kde u jednotlivých zastavení stezky jsou umístěna strašidla, doplněna panelem s krátkou pohádkou. 

Trasa dlouhá něco málo přes 7 km trvá cca 2,5 hodiny. Zprvu stoupá po žluté turistické značce, od Goethovy vyhlídky zase naopak prudce klesá. Po žluté turistické značce se vydáme od Vřídla kolem kostela sv. Máří Magdaleny, pokračujeme dále Stezkou Jeana de Carro do lesů, kde se můžeme zastavit u vyhlídky Camera obscura. Odtud pokračujeme dále po žluté až k vyhlídce Tři kříže

Tři dřevěné kříže byly vztyčeny někdy kolem roku 1640 na vrcholu Tříkřížového vrchu, původně zvaného Buková hora, ve výšce 554 metrů nad mořem v lesích severozápadně od města Karlovy Vary, jako výraz úspěšné rekatolizace města a okolí po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 a vítězství nad luteránskou vírou, která v kraji převládala předchozích 100 let. Kříže zde nechala údajně postavit nepříliš známá polská kněžna. Tři kříže, křesťanský symbol, jsou podobenstvím biblické Golgoty (Kalvárie). Kříže jsou poprvé zobrazeny na rytině F. Henricuse z roku 1647, která poměrně věrně zachycuje lázeňské město a jeho okolí. Díky extrémní povětrnostním podmínkám na vrcholu musely být kříže často opravovány. 

Roku 1788 obnovoval malbu korpusu Krista, kromě jiných umělců, také například proslulý pozdně barokní malíř Josef Kramolín. V roce 1822 popisuje kronikář J. Stöhr pohodlnou cestu na vrch Tři kříže. Kopec byl tehdy prakticky odlesněn, takže mimo jiné skýtal skvělý výhled i ve směru na Doupovské hory a Kadaň. Samotný Tříkřížový vrch je opředen řadou pověstí o bludičkách a násilné smrti tří bratrů, kteří hodlali na hoře postavit hotel, či o jejich společné sebevraždě. V roce 1912 byla zahájena výstavba lanové dráhy na vrch Tři kříže k zamýšlenému hotelu. Všem plánům udělala konec I. světová válka. V okolí je dnes zachováno betonové koryto rozestavěné lanovky, základy horní stanice a torza dalších staveb. V době II. světové války byl zarovnán okolní terén a před kříži byla vybudována na velice strategickém místě vojenská betonová pozorovatelna. Za tzv. normalizace v 70. letech 20. století byl z prostředního kříže snesen plechový malovaný Kristus. Umělecké dílo značné historické hodnoty, vážící min. 15 kg, nebylo jistě snadné potajmu odklidit. V roce 1985 proběhla rekonstrukce dřevěných křížů a byla za nimi postavena retranslační věž pro přenos signálu sovětské televize směr sanatorium Imperiál. Poslední rekonstrukce dřevěných křížů a okolí byla provedena v roce 2000, kdy byl vystaven i dřevěný vyhlídkový altán. Prostřední kříž je vysoký 8 metrů, oba postranní kříže pak 6 metrů.

Od Třech křížů dojdeme, stále po žluté turistické značce, k vyhlídce Ottův sloup na Ottově výšině. Pamětní sloup na počest řeckého krále Otty I. byl slavnostně vztyčen 8. září 1852. První řecký král po osvobození Řecka z turecké nadvlády v roce 1830, mladší syn bavorského krále Ludvíka I. z rudolfínské linie rodu Wittelsbachů Otto I. (1815 - 1867), navštívil město Karlovy Vary v letech 1836, 1852, 1856, 1864 a 1865. 

Z Ottovy výšiny se vydáme po žluté turistické značce na vrchol výšiny, kde stojí Goethova vyhlídka (rozhledna). Žlutá turistická značka pokračuje až k turistickému rozchodníku Hůrky, odtud pokračujeme ulicí Pražská silnice, Na Vyhlídce a dolů z kopce ulicí Moravskou zpět k Vřídlu.