06 - rybník Flusárna

25.06.2019

Rybník Flusárna se nachází v obci Hluboš nedaleko Pičína, asi 7 km severně od Příbrami. Flusárna je oficiální název i tří obcí a mnoha drobných lokalit především na úbočích hor. Jedna se nachází v Českém lese poblíž Přimby, druhá u Sokolova pod Krušnými horami a třetí mezi Horskou Kvildou a Kašperskými Horami na Šumavě.

Flusárna bylo místo, kde se z dřevěného popela vyráběl uhličitan draselný, tzv. potaš, neboli flus, který byl důležitou surovinou při výrobě skla. Měl díky výrobní technologii základ s německými slovy Fluss (řeka) a fliesen (téci). Teprve následně se plivání změnilo na hrubé flusání, protože při práci s jemným popelem si dělníci museli často odplivnout.

První zmínky o obci jsou z roku 1355. Odehrály se zde 2 bitvy - 8. září 1422 husitská bitva příbramských a Hanuše z Kolovrat. Příbramští byli tehdy poraženi (dodnes se místo bitvy jmenuje "V zabitých"). Druhá bitva byla na jaře roku 1611, kdy do Čech vpadli Pasovští. Roku 1546 byla místní tvrz přestavěna na zámek. Koncem 17. století zde byl vystavěn kostel Nejsvětější Trojice.

Zámek Hluboš byl prvním rekreačním sídlem prezidenta T.G. Masaryka po vzniku Československé republiky. Masaryk zde s rodinou pobýval v letech 1920 až 1921, poté se prezidentským letním sídlem stal zámek Lány. 

V Hluboši stála původně dřevěná, pouze palisádní obehnaná tvrz, přes niž vedla karavanní cesta. Tvrz stála pravděpodobně v místech nejhořejší části dnešního zámku. Později byla na jejím místě postavena tvrz zděná. Byla již obehnána hradbou, příkopem a uzavřena vraty. V době nebezpečí si sem mohli obyvatelé vesnice uložit cennější věci. Krajina v okolí Hluboše náležela v 10. století k panství Slavníkovců. Teprve po vyvraždění tohoto rodu na Libici u Poděbrad v roce 995 přešlo celé jejich území do rukou Přemyslovců. Ti získaným územím podělili všechny, kteří jim s vyvražděním pomáhali. Hluboš připadla rodu Buziců. Jedním z prvních majitelů z tohoto rodu byl v pol. 13. století Oldřich Zajíc, který vlastnil i nedaleký hrad Valdek, a proto se Hluboš stala součástí valdeckého panství. K osamostatnění Hluboše došlo až koncem 14. století. Prvním majitele, který začal užívat přídomek "z Hluboše", byl Zbraslav z rodu Buziců. V dalších obdobích byla hlubošská tvrz poznamenána častým prodejem a postupováním majetku.

Katastrofální důsledky nejen pro Hluboš, ale i pro celou střední Evropu, mělo české stavovské povstání v roce 1618 a následná třicetiletá válka. Vesnice byly opuštěné, obyvatelstvo vyvražděno, pole ležela ladem, zámek byl zpustlý. Ani rod Bechyňů z Lažan nebyl finančně schopen panství udržet, a tak ho v roce 1735 prodal spřízněnému slezskému hraběcímu rodu Hochbergů z Hennersdorffu. Hochbergové se velmi zasloužili o zvelebení celého kraje. Zámek nechali ve druhé pol. 18. stol. do základů zbořit a na jeho místě postavili pozdně barokní zámek s kaplí sv. Kříže, obklopený botanickou zahradou a arboretem. Hochbergové ovšem přecenili své finanční možnosti a museli dát zámek do loterie. Na zámku opět začalo střídání majitelů, jehož výsledkem bylo jeho nemilosrdné plundrování a zánik botanické zahrady. Situace se zlepšila, když Hluboš v roce 187 koupil bavorský kníže Karel Bedřich Oettingen-Wallerstein. Oettingenové si Hluboš oblíbili a zámek zvětšili a pseudorenesančně přestavěli. Po zániku Rakouska-Uherska a vyhlášení Československa se panství ocitlo v záboru, neboť se na něj vztahovala pozemková reforma, kterou byla vyvlastněna německá šlechta. V roce 1925 přešel celý majetek do vlastnictví státu a od něj ho ještě téhož roku koupil příbramský továrník Josef Kolařík. Rodina Kolaříkových vlastnila zámek s velkostatkem až do znárodnění v roce 1948. Na zámku se poté vystřídala celá řada uživatelů. Byla zde politická škola, kasárna, ubytovna pro dělníky uranových dolů a střední odborná škola s internátem. Po roce 1989 byla převážná část majetku vrácena v restituci potomkům továrníka Josefa Kolaříka, kteří jej postupně opravovali. Do roku 2010 bývala v hlubošském zámku i expozice připomínající pobyt Masarykových. V červnu 2016 byl zámek nabízen k prodeji za 16,5 milionu korun.