Dvorec u Borovan
Asi 2 km od Borovan leží ves Dvorec, která vznikla na místě dvora a ve středověku byla rozdělena na několik částí. V roce 1514 se poprvé písemně uvádí tvrz. V 1. pol. 17. století ztratila svou původní funkci a sloužila jako obytné stavení. Na začátku 50. let 20. století byla při stavbě silnice z Borovan do Trhových Svin zbořena. Stávala uprostřed dnešní křižovatky v dolní části návsi. Pěkným dokladem lidové architektury je v oblasti poměrně ojedinělý dobře udržovaný roubený dům č.p. 6 z roku 1770, s roubenou stodolou a zděnou branou z doby po polovině 19. století. Osmiboká boží muka z konce 16. století s novou kapličkou stojí u silnice do Borovan. Na návsi je kamenný kříž z roku 1903.
Asi 1 km jižně od vsi je ZOO Dvorec.
Erbovním zvířetem je lev pustinný Kristián. Zoo vznikla v roce 2005 a postupně se rozšiřovala o nové velké výběhy a expozice pro zvířata, ale i zázemí pro zaměstnance a návštěvníky. Dne 5. srpna 2012 zasáhl hlavní budovu blesk a došlo k rozsáhlému požáru, který na dlouhých 10 měsíců ovlivnil život zvířat i zaměstnanců. V roce 2013 se ZOO stává druhým místem v ČR chovající bílé tygry. Od roku 2014 je otevřen pavilon s největší kolekcí kober rodu Naja v Evropě. V roce 2015 přibyl hroch obojživelný. V roce 2016 se kolekce zvířat rozrostla o lvy jihoafrické bílé a následoval první přirozený odchov paterčat na světě. V roce 2019 začal chov nejohroženější psovité šelmy Afriky, psa hyenového.
A jaké zajímavosti ze světa zvířat se tu můžeme mimo jiných dozvědět?
Hyeny byly dlouhá staletí mnohými vědci považovány za hermafrodity (živočich schopný produkovat současně vajíčka i spermie). Nyní už se obecně ví, že jsou gonochoristé. Mýlce ohledně pohlaví se však nelze divit, jelikož samice lze od samců jen těžko rozeznat. Vůdčím jedincem ve smečce hyeny skvrnité je bez výjimky vždy samice. Ty jsou nejen větší a více dominantní než samci, ale vykazují i agresivnější chování. Také sociální postavení u hyen se dědí z matky na dceru. A proto samice zůstávají ve společenství celý život, zatímco samci se po určité době střídají. Všechny tyto skutečnosti jsou způsobeny především zvýšeným množstvím samčího hormonu testosteronu v těle samic.
Velké množství testosteronu u samic navíc podle vědců způsobilo, že nemají pochvu s poševním vchodem. Místo toho mají ztopořitelný klitoris, který svou velikostí i tvarem téměř odpovídá penisu. Právě tento fakt byl příčinou chybné domněnky, že jsou hyeny skvrnité hermafrodity. Klitorisem, který se někdy dokonce nazývá pseudopenis, samice rodí, močí i kopulují. Přítomnost pseudopenisu u samic přináší hyenám mnoho problémů, a to jak při páření, tak i u porodu. Při páření je pro samce velmi obtížné zavést penis do klitorisu, navíc pro samici je páření kvůli její úzké a dlouhé trubici nepříjemné. Ještě horší a komplikovanější je pro ni však porod.
Při porodu musí jeden a půl kila těžké mládě projít klitorisem. Kvůli němu činí délka porodních cest zhruba 60 cm, zatímco pupeční šňůra měří kolem 17 cm. Pupeční šňůra se tedy musí co nejrychleji přetrhnout, jinak by se mládě zadusilo. Kvůli tomu mívají hyeny těžké a komplikované porody, při kterých zahyne zhruba 9 - 18 % mláďat a ohroženy jsou i samotné rodičky.
Klitoris nejspíše pomáhá zajišťovat hyenám svobodu, zejména při výběru partnera. Protože je samotné zavedení penisu do klitorisu tak komplikované, nemůže dojít k tomu, aby se se samicí spářil jakýkoliv samec, kterému by to samice nedovolila. Navíc tím, že do klitorisu ústí i močové ústrojí, si mohou samice i po samotném aktu spáření ponechat možnost volby a bezprostředně po spáření sperma samce vyloučit spolu s močí.